1 |
<!--#set var="PO_FILE" |
2 |
value='<a href="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po"> |
3 |
https://www.gnu.org/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.cs.po</a>' |
4 |
--><!--#set var="ORIGINAL_FILE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.html" |
5 |
--><!--#set var="DIFF_FILE" value="" |
6 |
--><!--#set var="OUTDATED_SINCE" value="2001-10-27" --> |
7 |
<!--#set var="ENGLISH_PAGE" value="/philosophy/rms-nyu-2001-transcript.en.html" --> |
8 |
|
9 |
<!--#include virtual="/server/header.cs.html" --> |
10 |
<!-- Parent-Version: 1.79 --> |
11 |
|
12 |
<!-- This file is automatically generated by GNUnited Nations! --> |
13 |
<title>Svobodný software: Svoboda a spolupráce – Projekt GNU – Nadace pro svobodný |
14 |
software</title> |
15 |
|
16 |
<!--#include virtual="/philosophy/po/rms-nyu-2001-transcript.translist" --> |
17 |
<!--#include virtual="/server/banner.cs.html" --> |
18 |
<!--#include virtual="/server/outdated.cs.html" --> |
19 |
<h2>Svobodný software: Svoboda a spolupráce</h2> |
20 |
|
21 |
<blockquote><p>Přepis přednášky Richarda M. Stallmana, <cite>Svobodný software: Svoboda a |
22 |
spolupráce</cite> – New York University v New Yorku, 29. května 2001</p></blockquote> |
23 |
|
24 |
<p><strong>URETSKY</strong>: Jsem Mike Uretsky. Vystudoval jsem Stern School of |
25 |
Business. Jsem jedním z ředitelů Centra pro pokročilé technologie. Jménem |
26 |
nás všech v Oddělení pro výzkum počítačů bych vás zde chtěl přivítat. Než |
27 |
předám mikrofon Edovi, který představí řečníka, dovolil bych si několik |
28 |
poznámek.</p> |
29 |
|
30 |
<p>Úlohou univerzity je podporovat debaty a pořádat zajímavé diskuze A úlohou |
31 |
větší univerzity je pořádat zvláště zajímavé diskuze. A tato zvláštní |
32 |
přednáška dopadá na úrodnou půdu. Debata o open source mi připadá zvláště |
33 |
zajímavá. V jiném smyslu… <i>[Smích]</i></p> |
34 |
|
35 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Já dělám svobodný software. Open source je |
36 |
odlišný směr. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p> |
37 |
|
38 |
<p><strong>URETSKY</strong>: Když jsem v tomto oboru začínal v šedesátých |
39 |
letech, software byl vpodstatě svobodný. A prošli jsme tím v cyklech. Začal |
40 |
svobodně a potom ho výrobci software ve snaze rozšířit obchod začali |
41 |
postrkávat jinými směry. Mnoho vývoje, který přišel s nástupem PC, prošlo |
42 |
tím samým cyklem.</p> |
43 |
|
44 |
<p>Existuje jeden velmi zajímavý francouzský filosof, Pierre Levy, který mluví |
45 |
o pohybu tímto směrem a který mluví o pohybu směrem ke kybersvětu a to nejen |
46 |
v souvislosti s technologiemi, ale také se sociální restrukturalizací, |
47 |
politickou restrukturalizací, skrze změny ve vztazích mezi námi, které mohou |
48 |
zlepšit blahobyt lidstva. A my doufáme, že tato debata se bude ubírat tímto |
49 |
směrem. Tato debata se týká mnoha oborů naší univerzity, které normálně |
50 |
vystupují samostatně. Těšíme se na velmi zajímavou diskuzi. Ede?</p> |
51 |
|
52 |
<p><strong>SCHONBERG</strong>: Já jsem Ed Schonberg z Computer Science |
53 |
Department na Courant Institute. Dovolte mi přivítat vás tu dnes. Lidé, |
54 |
kteří pouze představují jiné, jsou většinou jen neužitečným rysem veřejných |
55 |
konferencí, ale v tomto případě jsou vlastně docela užiteční, <i>[Smích]</i> |
56 |
jak nám dokázal Mike.</p> |
57 |
|
58 |
<p>Dovolte mi tedy krátce představit někoho, kdo vlastně vůbec žádné |
59 |
představení nepotřebuje. Richard je perfektní příklad člověka, který při |
60 |
řešení lokálních problémů začal přemýšlet globálně. Před mnoha lety začal |
61 |
přemýšlet o problémech spojených s nedostupností zdrojového kódu k ovladačům |
62 |
tiskárny. Vytvořil filosofii, která nás všechny donutila přehodnotit naše |
63 |
myšlenky o vývoji software, o tom, co to vlastně je intelektuální |
64 |
vlastnictví a kdo to je softwarová komunita. Přivítejme Richarda |
65 |
Stallmana. <i>[Potlesk]</i></p> |
66 |
|
67 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Může mi někdo půjčit hodinky? <i>[Smích]</i> |
68 |
Díky. Rád bych poděkoval Microsoftu za to, že mi poskytl možnost |
69 |
<i>[Smích]</i> stát na tomto podiu. V posledních týdnech jsem se cítil jako |
70 |
autor, jehož kniha byla bez jeho zavinění někde zakazována. <i>[Smích]</i> |
71 |
Pomiňme, že všechny články věc špatně pojmenovávají, jelikož Microsoft |
72 |
popisuje GNU GPL jako open source licenci a tisk ho následuje. Většina lidí |
73 |
si prostě neuvědomuje, že naše práce s open source nijak nesouvisí; ve |
74 |
skutečnosti jsme udělali většinu z toho, ještě než byl termín „open source” |
75 |
vytvořen.</p> |
76 |
|
77 |
<p>Budu dnes mluvit o free software Movement, co to je, co to znamená, co jsme |
78 |
již udělali a protože je to částečně sponzorované School of Business, řeknu |
79 |
také pár věcí navíc o tom, jak se svobodný software spojuje s obchodem a |
80 |
některými dalšími oblastmi sociálního života.</p> |
81 |
|
82 |
<p>Někteří z vás možná ještě nepsali počítačové programy, ale možná vaříte. A |
83 |
jestli vaříte, tak pokud nejste opravdu velmi dobří, asi používáte |
84 |
recepty. A pokud používáte recepty, pravděpodobně již máte zkušenost s tím, |
85 |
že jste si pořídili kopii receptu od kamaráda. Také asi máte, pokud nejste |
86 |
úplný začátečník, zkušenost s obměnou receptu. Jistě, recept vám radí určité |
87 |
kroky, ale vy ve skutečnosti nemusíte dělat přesně to. Můžete vynechat |
88 |
některé přísady, nebo můžete přidat nějaké houby, jestli je máte rádi, dát |
89 |
méně soli, protože vám doktor řekl, že byste měli sůl omezit – |
90 |
cokoliv. Pokud máte zkušenosti, můžete udělat dokonce ještě větší změny. A |
91 |
poté třeba přijdou přátelé, kterým to bude chutnat a jeden z nich vám může |
92 |
říci: „Hej, nemohl bys mi dát recept?” Co tedy uděláte? Můžete si zapsat tu |
93 |
modifikovanou verzi receptu a opsat ho kamarádovi. To jsou přirozené věci, |
94 |
které můžete dělat se všemi recepty.</p> |
95 |
|
96 |
<p>Recept je hodně podobný počítačovému programu a počítačový program je hodně |
97 |
podobný receptu. Série kroků, které musíte jeden po druhém vykonat, abyste |
98 |
se dostali k požadovanému výsledku. Takže je také tak přirozené dělat tyto |
99 |
věci s počítačovými programy. Dát kopii kamarádovi, dělat v něm změny, |
100 |
protože to, co dělá, není přesně to, co bychom chtěli, aby dělal. Program |
101 |
možná odváděl perfektní práci pro někoho jiného, ale vaše práce je |
102 |
odlišná. Po tom, co ho změníte, je možné, že takto bude užitečný i pro |
103 |
někoho jiného. Možná dělají práci, která je velmi podobná té vaší. Takže |
104 |
přijdou a zeptají se: „Hej, dal bys mi kopii?” Samozřejmě, pokud jste |
105 |
ohleduplný člověk, dáte jim ji – budete slušný.</p> |
106 |
|
107 |
<p>A teď si představte, jaké by to bylo, pokud by byly recepty umístěny v |
108 |
černých skříňkách. Nemohl byste se podívat jaké přísady používají, ani je |
109 |
měnit. A představte si, že pokud byste udělal kamarádovi kopii, nazývali by |
110 |
vás pirátem a snažili se vás na roky uvěznit. To by vyvolalo v lidech |
111 |
zvyklých sdílet recepty strašné rozhořčení. Ale takto přesně vypadá svět |
112 |
propietárního software. Svět, ve kterém je slušnost k ostatním lidem |
113 |
zakázána a je vám v ní bráněno.</p> |
114 |
|
115 |
<p>Kdy jsem to zpozoroval? Všiml jsem si toho díky tomu, že jsem v sedmdesátých |
116 |
letech měl to štěstí být součástí komunity programátorů, kteří sdíleli |
117 |
software. Minulost téhle komunity sahá vpodstatě až k úplným začátkům |
118 |
počítačů. V 70. letech to bylo trošku zvláštní být komunita, kde lidé |
119 |
sdíleli software. Ve skutečnosti to byl extrémní případ, protože v |
120 |
laboratoři, kde jsem pracoval, byl celý náš operační systém napsaný lidmi z |
121 |
naší komunity a my bychom jej sdíleli s kýmkoliv. Každý byl vítán. Ať již se |
122 |
chtěl pouze podívat, odnést si kopii, nebo udělat cokoliv jiného, co se mu |
123 |
zachtělo. Na programech nebyla žádná upozornění o copyrightu. Náš způsob |
124 |
života byla spolupráce. Byli jsme si jisti v takovém způsobu |
125 |
života. Nebojovali jsme za něj. Nemuseli jsme za něj bojovat. Prostě jsme |
126 |
tak žili. A pokud vím, prostě bychom tak žili i dále. Takže svobodný |
127 |
software tu již byl, ale nebyl tu žádný free software Movement.</p> |
128 |
|
129 |
<p>Pak se přes nás ale přehnala série kalamit a naše komunita byla v troskách, |
130 |
nakonec byla úplně zničena. Museli jsme přestat používat PDP-10, náš |
131 |
počítač. A jak víte, náš systém, Nekompatibilní systém pro sdílení času [The |
132 |
Incompatibile Time Sharing Machine – to byl název systému – pozn. překl.], |
133 |
byl psán v šedesátých letech, takže byl celý v assembleru. Tak se to prostě |
134 |
v šedesátýchy letech dělalo. Assembler je samozřejmě vždy pouze pro jednu |
135 |
architekturu. Když ta zastará, všechna vaše práce se změní v odpad. A přesně |
136 |
to se nám stalo. Dvacet let, nebo tak nějak, naší práce bylo vyhozeno do |
137 |
koše.</p> |
138 |
|
139 |
<p>Ještě než se to stalo, měl jsem zkušenost, která mě připravila, pomohla mi |
140 |
rozhodnout se co dělat, pomohla mi připravit se na to, abych věděl co dělat, |
141 |
až se toto stane. Jednou dal Xerox laboratoři umělé inteligence, kde jsem |
142 |
pracoval, laserovou tiskárnu. Byl to opravdu skvělý dárek, bylo to poprvé co |
143 |
získal laserovou tiskárnu někdo mimo Xerox. Byla velmi rychlá, vytiskla |
144 |
stránku za sekundu. To bylo perfektní v mnoha ohledech, ale bylo to |
145 |
nespolehlivé. Ve skutečnosti to byla vysokorychlostní kopírka přeměněná v |
146 |
tiskárnu. Znáte to, kopírky mačkají papír a zablokují se, ale vždy je tam |
147 |
někdo, kdo to spraví. Tiskárna se zasekla, ale nikdo to neviděl, takže |
148 |
zůstala mimo provoz dlouho.</p> |
149 |
|
150 |
<p>Dobře, napadlo nás, jak ten problém vyřešit. Chtěli jsme pozměnit program |
151 |
tak, aby to vždy, když se tiskárna zasekne, počítač, co ji obsluhuje oznámil |
152 |
našemu hlavnímu počítači a ten informoval uživatele, kteří čekají na |
153 |
výstupy. Šli by to spravit. Jenom aby věděli. Když čekáte na výtisk a víte, |
154 |
že tiskárna je zablokovaná, nebudete sedět a čekat na Vánoce, půjdete to |
155 |
spravit.</p> |
156 |
|
157 |
<p>Ale to jsme tvrdě narazili, protože software, který ovládal tiskárnu nebyl |
158 |
svobodný software. Dostali jsme ho s tiskárnou a byla to pouze |
159 |
binárka. Nemohli jsme mít zdrojový kód – Xerox nám ho nedal, takže napříč |
160 |
tomu, že jsme měli velké zkušenosti – po tom všem, napsali jsme vlastní |
161 |
operační systém… – jsme nebyli schopni přidat tohle rozšíření do |
162 |
software naší tiskárny.</p> |
163 |
|
164 |
<p>A tak jsme museli jen trpět a čekat. Trvalo i hodinu či dvě dostat své |
165 |
výtisky, protože stroj byl většinu času zablokovaný. A tak jste si |
166 |
říkali. „Vím, že se to zasekne, počkám hodinu a pak si půjdu pro výstup” a |
167 |
pak jste přišli a zjistili, že to bylo zaseklé celou dobu a nikdo jiný to |
168 |
mezitím nespravil. Takže jste to spravili a čekali další půlhodinu. A pak |
169 |
jste přišli a viděli, že se to zas zaseklo dříve, než se to dostalo k vaší |
170 |
úloze. Tisklo to tři minuty a třicet nečinně stálo zablokované. Šílená |
171 |
otrava. Ale ještě horší bylo vědět, že jsme to mohli opravit, ale někdo |
172 |
jiný, kvůli své vlastní sobeckosti, nás blokoval, zabraňoval nám vylepšit |
173 |
ten software. Samozřejmě, že jsme cítili vztek.</p> |
174 |
|
175 |
<p>Jednou jsem se doslechl, že někdo na univerzitě Carnagie Mellon měl kopii |
176 |
toho software. Šel jsem tedy do jeho kanceláře a řekl: „Ahoj, já jsem z MIT, |
177 |
mohl bys mi dát kopii zdrojových kódů té tiskárny?” A on řekl: „Ne, slíbil |
178 |
jsem, že ti nedám kopii.” <i>[Smích]</i> Pokoušely se o mne mrákoty. Byl |
179 |
jsem tak… byl jsem naštvaný, a nenapadalo mě jak to |
180 |
ospravedlnit. Vše, na co jsem mohl pomyslet, bylo otočit se na podpatku a |
181 |
odejít z jeho místnosti. Možná jsem práskl dvěřmi. <i>[Smích]</i> A později |
182 |
jsem na to musel myslet, protože jsem si uvědomil, že to, co jsem pozoroval, |
183 |
nebyl pouze ojedinělý případ, ale důležitý sociální fenomén, který ovlivnil |
184 |
mnoho lidí.</p> |
185 |
|
186 |
<p>Bylo to… pro mne… já měl štěstí. Jen jsem to ochutnal, ale |
187 |
někteří lidé v tom museli žít celou dobu. Podívejte, on slíbil odmítnout s |
188 |
námi spolupracovat – se svými kolegy na MIT. Zradil nás. Ale neudělal to jen |
189 |
nám. Je možné, že to udělal i vám. <i>[Smích]</i> A myslím, že to nejspíš |
190 |
udělal i vám. Udělal to většině lidí, kteří jsou teď v této místnosti, s |
191 |
výjimkou těch pár, kteří ještě nebyli v roce 1980 na světě, protože on |
192 |
odmítl spolupracovat s celou planetou Zemí. Podepsal non-disclosure |
193 |
agreement. [do češtiny volně přeloženo jako dohoda o neodhalení, ale i v |
194 |
Čechách se běžně používá tento anglický termín a jelikož jsem na žádný moc |
195 |
chytrý překlad nepřišel, budu non-disclosure agreement používat také – |
196 |
pozn. překl.]</p> |
197 |
|
198 |
<p>To bylo moje první přímé setkání s non-disclosure agreement a to mě naučilo |
199 |
něčemu důležitému. Důležitému proto, že většina programátorů se tomu |
200 |
nenaučila. Vidíte, že toto bylo moje první setkání s non-disclosure |
201 |
agreement a byl jsem oběť, já a celá moje laboratoř jsme byli oběťmi. A tak |
202 |
jsem viděl, že non-disclosure agreements má oběti. Non-disclosure agreements |
203 |
nejsou nevinné. Nejsou neškodné. Většina programátorů se poprvé setká s |
204 |
non-disclosure agreement, když je někdo pozve k podepsání. A vždy je tu |
205 |
nějaké lákání – nějaký bonbon, který dostanou, pokud podepíší. Dělají si |
206 |
omluvy. Říkají: „Stejně bych nikdy kopii nedostal, tak proč bych se nemohl k |
207 |
tomuhle spinkutí proti němu připojit?” Říkají, že takhle se to dělá |
208 |
vždy. „Kdo jsem, abych se proti tomu stavěl?” Říkají „Když to nepodepíšu, |
209 |
tak někdo jiný to podepíše za mě.” Mají různé omluvy, aby si vyléčili |
210 |
svědomí.</p> |
211 |
|
212 |
<p>Ale když mě někdo pozval, abych podepsal non-disclosure agreement, moje |
213 |
svědomí již bylo ve střehu. Pamatoval jsem si, jak jsem byl naštvaný, když |
214 |
někdo slíbil nepomoci mně a mé laboratoři vyřešit náš problém. A nemohl jsem |
215 |
to jen tak přejít a udělat tu samou věc někomu jinému, kdo mi nikdy nijak |
216 |
neublížil. Víte, kdyby mně někdo požádal o slib, že nebudu sdílet užitečné |
217 |
informace s nenáviděným nepřítelem, vyhověl bych mu. Když někdo udělal něco |
218 |
špatného, zaslouží si to. Ale cizinci – nic zlého mi neudělali. Proč bych s |
219 |
nimi měl zacházet tak špatně? Zaslouží si to? Nemůžete s každým, s kýmkoliv, |
220 |
jednat špatně. Stanete se tak škůdce společnosti. Odvětil jsem: „Díky moc, |
221 |
že mi nabízíte tenhle pěkný softwarový balík, ale nemohu s čistým svědomím |
222 |
přistoupit na podmínky, které požadujete, takže se radši obejdu bez |
223 |
něj. Díky moc.” Nikdy jsem úmyslně nepodepsal non-disclosure agreement na |
224 |
obecně užitečnou technickou informaci, jako například software.</p> |
225 |
|
226 |
<p>Existují i jiné typy informací, které mohou vznášet podobné etické |
227 |
otázky. Například osobní informace. Kdybyste se mnou chtěli mluvit o tom, co |
228 |
se děje mezi vámi a vaší holkou, a poprosili byste mne, abych o tom nikomu |
229 |
neříkal, abych si to nechal… souhlasil bych s tím, že si to nechám |
230 |
pro sebe, protože to není obecně užitečná technická informace. Přinejmenším |
231 |
to pravděpodobně není obecně užitečné. <i>[Smích]</i></p> |
232 |
|
233 |
<p>Je tu malá šance – a to je samozřejmě také možnost – že jste odhalili |
234 |
nějakou úžasnou novou sexuální techniku <i>[Smích]</i> a já bych potom cítil |
235 |
jako svoji morální povinnost předat tu informaci zbytku lidstva, aby z toho |
236 |
mohl také těžit. Musím tedy do toho slibu zahrnout výjimku – však |
237 |
víte. Pokud to jsou jen detaily o tom, kdo to chce, kdo je na koho naštvaný |
238 |
a takové věci – cajdák – tak si to nechám pro sebe, ale něco, z čeho by |
239 |
mohla společnost obrovsky těžit, prostě musím zveřejnit. Účel vědy a |
240 |
technologie je objevovat užitečné informace pro lidstvo, které by pomohly |
241 |
lidem žít lépe své životy. Když slíbíme neposkytnout takovou informaci – |
242 |
když si ji ponecháme v tajnosti – tak zrazujeme misi svého odvětví. A já |
243 |
jsem se rozhodl, že bych to neměl dělat.</p> |
244 |
|
245 |
<p>Ale mezitím moje komunita zkrachovala a to byl krach, který mě zanechal v |
246 |
těžké situaci. Jak jsem již řekl, náš systém byl zastaralý, protože PDP-10 |
247 |
bylo zastaralé, a proto již nebylo možné, abych pokračoval jako vývojář |
248 |
operačního systému stejným způsobem jako předtím. To záviselo na tom, že |
249 |
jsem byl součástí komunity, která používala software a vylepšovala ho. To |
250 |
již od té doby nebylo možné a to mi připravilo morální dilema. Co budu |
251 |
dělat? Nejjednodušší možnost znamenala jít proti rozhodnutím, která jsem |
252 |
učinil. [zde myslí RMS rozhodnutí nepodepsat nikdy non-disclosure agreement |
253 |
– pozn. překl] Nejjednodušší možnost znamenala přizpůsobit se změně |
254 |
světa. Akceptovat, že věci se změnily a že budu muset obětovat moje principy |
255 |
a začít podpisem non-disclosure agreement na operační systém. A nejspíš také |
256 |
psát proprietární software. Ale uvědomil jsem si, že touhle cestou bych mohl |
257 |
mít nadále zábavu z kódování a mohl jsem mít peníze – hlavně kdybych to |
258 |
dělal někde jinde, než na MIT – ale nakonec bych se jednou musel ohlédnout |
259 |
za svojí kariérou a říct si: „Strávil jsem život budováním zdí k oddělení |
260 |
lidí,” a mohl bych být znechucen svým životem.</p> |
261 |
|
262 |
<p>Tak jsem se poohlížel po jiné alternativě. Byla tu jedna zřejmá. Mohl jsem |
263 |
opustit softwarové odvětví a dělat něco jiného. Neměl jsem žádné pozoruhodné |
264 |
schopnosti, ale jsem si jistý, že jsem se mohl stát číšníkem. <i>[Smích]</i> |
265 |
Ne v nějaké fantastické restauraci, nezaměstnali by mě, <i>[Smích]</i> ale |
266 |
prostě jsem mohl být číšník. Někde. Mnoho programátorů říká, „lidé, kteří |
267 |
najímají programátory, požadují to a to a to, a když to nebudu akceptovat, |
268 |
budu hladovět.” Hladovět, to je přesně to slovo, které používají. Ok, jako |
269 |
číšník hladovět nebudete. <i>[Smích]</i> Opravdu tu není žádné nebezpečí. To |
270 |
je důležité, občas můžete ospravedlnit to, že provedete ostatním lidem něco, |
271 |
co je zraní, tím, že řeknete: „když to neudělám, stane se mi ještě něco |
272 |
horšího.” Samozřejmě, kdybyste opravdu měli hladovět, ospravedlňovalo by vás |
273 |
to psát proprietární software. <i>[Smích]</i> Když na vás někdo míří |
274 |
pistolí, tak bych řekl, že je to omluvitelné. <i>[Smích]</i> Ale já jsem |
275 |
našel cestu jak přežít bez toho, abych dělal něco neetického, takže jsem |
276 |
tuto omluvu nemohl použít. Uvědomil jsem si, že být číšník by pro mne nebyla |
277 |
žádná zábava a zbytečně bych tak plýtval mými zkušenostmi systémového |
278 |
vývojáře. To, co budu dělat, by nemělo být zneužívání mých |
279 |
zkušeností. Vyvíjet proprietární software by bylo zneužíváním mých |
280 |
zkušeností. Povzbuzovat ostatní lidi k tomu, aby žili ve světě |
281 |
proprietárního software, by bylo zneužívání mých zkušeností. To už by bylo |
282 |
lepší s nimi plýtvat, než je zneužívat, ale to stále není příliš dobré.</p> |
283 |
|
284 |
<p>Z těchto důvodů jsem se tedy začal rozhlížet po nějaké alternativě. Co by |
285 |
mohl udělat vývojář operačních systémů k tomu, aby zlepšil situaci, aby |
286 |
udělal svět lepším místem? Uvědomil jsem si, že operační systém bylo přesně |
287 |
to, co bylo třeba. Ten problém, to dilema, existovalo pro mě i pro všechny |
288 |
ostatní, protože všechny dostupné operační systémy pro moderní počítače byly |
289 |
proprietární. Ten náš svobodný operační systém byl pro staré, vysloužilé |
290 |
počítače, že? Když jste si chtěli pořídit nový počítač a používat ho, byli |
291 |
jste nuceni použít proprietární systém. Kdyby nějaký vývojář napsal jiný |
292 |
systém a potom řekl, že ho může každý sdílet a on bude rád, pokud to budou |
293 |
lidé dělat, tak by to každého vyvedlo z těžkého rozhodování, byla by tu |
294 |
alternativa. Uvědomil jsem si, že bych s tím mohl něco dělat. Zrovna já jsem |
295 |
měl ty pravé zkušenosti, abych to byl schopen udělat. To bylo prostě to |
296 |
nejužitečnější co jsem si dokázal představit, jak bych mohl se svým životem |
297 |
naložit. Tohle byl zrovna problém, který se v tu chvíli nikdo jiný nesnažil |
298 |
vyřešit. Prostě jsme tu jen seděli a ono se to mezitím ještě víc zhoršovalo |
299 |
a nebyl tu kolem nikdo jiný, kdo by to vyřešil, jen já. Cítil jsem, že jsem |
300 |
ten pravý, že na tom musím pracovat. Když ne já, tak kdo? Takže jsem se |
301 |
rozhodl, že vyvinu svobodný operační systém – nebo umřu při tom, jak se |
302 |
stále budu snažit vyvinout svobodný operační systém. Myslel jsem umřít |
303 |
stářím, samozřejmě. <i>[Smích]</i></p> |
304 |
|
305 |
<p>Stál jsem tedy před rozhodnutím, jaký operační systém by to měl být. Musel |
306 |
jsem si upřesnit nějaké technické otázky týkající se designu |
307 |
systému. Několik důvodů mne přesvědčilo udělat ho kompatibilní s |
308 |
Unixem. Zaprvé, bylo to zrovna po tom, co jsem viděl, jak operační systém, |
309 |
který jsem opravdu miloval, zastaral, protože byl napsaný pro jeden |
310 |
konkrétní typ počítače a ten se přestal používat. Nechtěl jsem, aby se to |
311 |
opakovalo. Potřeboval jsem nějaký portovatelný systém. Unix byl portovatelný |
312 |
systém. Kdybych tedy následoval design Unixu, měl jsem docela dobrou šanci |
313 |
vytvořit systém, který by byl portovatelný a práceschopný. Ale byl tu ještě |
314 |
jeden podstatný důvod, proč být přesně kompatibilní s Unixem. Tím důvodem |
315 |
je, že uživatelé nesnášejí nekompatibilní změny. Kdybych navrhl systém podle |
316 |
sebe – což bych byl dělal strašně rád, tím jsem si jist – vyrobil bych něco |
317 |
nekompatibilního. Jistě chápete, detaily by byly odlišné. Kdybych to tak |
318 |
udělal, lidé by mi řekli: „Ok, je to velmi dobré, ale není to |
319 |
kompatibilní. Dalo by moc práce na něj přejít. Nemůžeme si dovolit tolik |
320 |
starostí jen proto, abysme přešli na tvůj systém místo Unixu.” [V té době – |
321 |
v druhé polovině osmdesátých let – ještě nemohl Richard vědět, že přesně |
322 |
toto se mu později stane. Jen mezitím byl Unix vyměněn za MS Windows. Ve |
323 |
skutečnosti to ale tehdy na konci osmdesátých let splnilo svůj účel a na |
324 |
serverech i v high-end sféře ho plní pořád. Zpětně řečeno, bylo to dobré |
325 |
rozhodnutí, ale s nástupem nekompatibilních MS Windows tehdy Richard |
326 |
nepočítal a tak se dnes částečně dostal do situace, kterou popisuje. – |
327 |
pozn. překl.]</p> |
328 |
|
329 |
<p>Když jsem chtěl vybudovat komunitu, ve které by byli vůbec nějací lidé – |
330 |
lidé používající svobodný systém, sklízející ovoce svobody a spolupráce – |
331 |
musel jsem vytvořit systém, který by lidé používali, na který by mohli |
332 |
jednoduše přejít, který by neměl žádnou překážku, která by to zastavila hned |
333 |
na začátku. Rozhodnutí udělat systém kompatibilní s Unixem za mě vlastně |
334 |
vyřešilo všechny technické otázky ohledně designu, protože Unix se skládá z |
335 |
malých částí, které spolu komunikují přes rozhraní, která jsou víceméně |
336 |
dokumentovaná. Z toho plyne, že když chcete být kompatibilní s Unixem, |
337 |
musíte nahradit každý kousek jeden po druhém nějakým kompatibilním kouskem |
338 |
software. Ty zbývající otázky designu se vztahují každá pouze na vnitřek |
339 |
těch malých součástí a rozhodnutí může udělat ten, kdo bude zrovna ten |
340 |
kousek programovat a to vpodstatě kdykoliv. Nemusel jsem to vše rozhodnout |
341 |
hned na začátku.</p> |
342 |
|
343 |
<p>Vše, co jsme potřebovali k tomu, abychom mohli začít pracovat, bylo najít |
344 |
nějaké jméno toho systému. Podívejte, my hackeři vždy hledáme pro program |
345 |
nějaký žertovný, nezbedný název, protože představovat si, jak to lidi |
346 |
pobaví, až se o názvu dozvědí, je skoro polovina zábavy, kterou máte s |
347 |
psaním programu. <i>[Smích]</i> Měli jsme také zvyk psát rekurzivní zkratky, |
348 |
kdykoliv jsme chtěli vyjádřit, že program, který píšeme, je podobný nějakému |
349 |
jinému programu. Můžete dát programu rekurzivní jméno, které říká: „tenhle |
350 |
není tamten.´´ Například tu bylo v šedesátých a sedmdesátých letech mnoho |
351 |
textových editorů Tico a všeobecně se jmenovali nějak jinak než Tico. Potom |
352 |
jeden vynalézavý hacker pojmenoval ten svůj Tint, což znamenalo Tint Is Not |
353 |
Tico (Tint není Tico). To byla první rekurzivní zkratka. V roce 1975 jsem |
354 |
vyvinul první textový editor Emacs. Měli jsme taky spoustu jiných imitací |
355 |
Emacsu a většina se jmenovala nějak jinak, ale jeden z nich se jmenoval |
356 |
Fine, což znamenalo Fine Is Not Emacs (Fine není Emacs) a taky tu byl Sine – |
357 |
Sine Is Not Emacs (Sine není Emacs). Měli jsme i Eine – Ina Is Not Emacs |
358 |
(Ina není Emacs) a také MINCE – Mince Is Not Complete Emacs (Mince není |
359 |
úplný Emacs). <i>[Smích]</i> To byla okleštěná imitace. A pak někdo Eine |
360 |
skoro celý přepsal a svoji novou verzi pojmenoval Zwei, což mělo být Zwei |
361 |
Was Eine Initially (Zwei bylo původně Eine). <i>[Smích]</i></p> |
362 |
|
363 |
<p>Hledal jsem tedy rekurzivní akronym pro Something Is Not Unix (Něco není |
364 |
Unix) a vyzkoušel jsem všech 26 písmenek, ale zjistil jsem, že žádná z těch |
365 |
zkratek nedávala slovo. <i>[Smích]</i> Tak jsem to zkusil jinak. Zkrátil |
366 |
jsem to, tím bych získal třípísmennou zkratku Something's not Unix |
367 |
[neangličtinářům se omlouvám, ale toto asi nepochopíte – pozn. překl.] |
368 |
Zkoušel jsem tedy zase písmenka až jsem došel ke slovu „GNU” – GNU je |
369 |
nejlegračnější slovo v angličtině. <i>[Smích]</i> To bylo ono. Je to |
370 |
legrační proto, že se to slovo vyslovuje jako slovo „new´´. Lidé ho proto |
371 |
používají v různých slovních hrách. Je to jméno jednoho zvířete žijícího v |
372 |
Africe. [Jedná se o pakoně – pozn. překl.] Africká výslovnost v sobě měla |
373 |
jakési mlasknutí. <i>[Smích]</i> Možná ještě má. Když přišli kolonisti z |
374 |
Evropy, nezatěžovali se učením toho mlasknutí. Prostě ho tedy vypustili a |
375 |
napsali tam místo něj G, což mělo znamenat „měl by tu být ještě nějaký zvuk, |
376 |
který my nevyslovujeme.” <i>[Smích]</i> Dnes v noci letím do jižní Afriky, |
377 |
prosil jsem je už. Doufám, že najdou někoho, kdo mne bude moci naučit |
378 |
vyslovovat to mlasknutí. <i>[Smích]</i> Abych věděl, jak bych měl správně |
379 |
vyslovovat GNU, když budu mluvit o tom zvířeti.</p> |
380 |
|
381 |
<p>Pokud ovšem nemáte na mysli zvíře, ale náš systém, správná výslovnost je |
382 |
„guh-NEW” – vyslovte to těžké G. Kdybyste místo toho mluvili o „new” |
383 |
operačním systému, velmi byste lidi popletli, protože už na něm pracujeme 17 |
384 |
let, takže už nikdy nový nebude. <i>[Smích]</i> Ale pořád je to GNU – i přes |
385 |
to, kolik lidí to nesprávně nazývá Linux. <i>[Smích]</i></p> |
386 |
|
387 |
<p>V lednu 1984 jsem tedy opustil MIT a začal psát ty jednotlivé části |
388 |
GNU. Nicméně byli hodní, že mi dovolili i nadále využívat jejich |
389 |
vybavení. Tehdy jsem si myslel, že napíšeme všechny tyhle součásti a uděláme |
390 |
kompletní GNU systém a pak řekneme lidem: „pojďte a vemte si to” a ildi to |
391 |
začnou používat. Ale to se nestalo. TY první části, které jsem psal, byly |
392 |
jen přibližně stejné náhrady s méně chybami, ale nebylo to nic |
393 |
ohromujícího. Vpodstatě nikdo nechtěl je získávat a instalovat. Zvrat přišel |
394 |
v září 1984, když jsem začal psát GNU Emacs, moji druhou implementaci |
395 |
Emacsu. Začátkem roku 1985 již fungovala, mohl jsem ho používat pro |
396 |
editování, což byla velká úleva, protože jsem se nechtěl učit používat VI, |
397 |
Unixový editor. <i>[Smích]</i> Proto jsem až do té doby dělal editování na |
398 |
jiném stroji a soubory jsem si posílal přes síť, abych je mohl testovat |
399 |
[myšleno na Unixu – pozn. překl.] Když už ale Emacs fungoval natolik, že |
400 |
jsem ho mohl používat já, byl již také dost dobrý pro ostatní – ostatní ho |
401 |
chtěli používat také.</p> |
402 |
|
403 |
<p>Musel jsem propracovat detaily distribuce. Samozřejmě, umístil jsem kopii na |
404 |
anonymní FTP server [Anonymní FTP server znamená, že k němu může přistupovat |
405 |
každý. Můžete z něj stahovat data, aniž byste potřebovali znát heslo. – |
406 |
pozn. překl.] a to bylo skvělé pro lidi na síti, mohli si prostě stáhnout |
407 |
soubor .tar a nainstalovat, ale hodně programátorů tehdy v roce 1985 ještě |
408 |
přístup k síti nemělo. Posílali mi maily: „Jak můžu získat kopii?” Musel |
409 |
jsem se rozhodnout, co jim budu odpovídat. Ok, mohl jsem říci, že chci |
410 |
trávit svůj čas děláním GNU software, ne děláním pásek, tak ať poprosí |
411 |
přítele, který je na síti, aby jim to stáhl na pásku. Jsem si jist, že lidé |
412 |
by našli takové přátele. Dříve, či později. Získali by ty kopie, ale já v té |
413 |
době neměl žádné zaměstnání. Ve skutečnosti jsem nikdy neměl žádné |
414 |
zaměstnání od té doby, co jsem v lednu 1984 opustil MIT. Hledal jsem tedy |
415 |
nějakou cestu, jak bych si mohl vydělat nějaké peníze prací na svobodném |
416 |
software, a proto jsem odstartoval obchod se svobodným software. Oznámil |
417 |
jsem: „Pošli mi 150 dolarů a já ti pošlu pásku s Emacsem.” A tak mi začaly |
418 |
chodit první objednávky a v polovině roku už jich bylo docela dost.</p> |
419 |
|
420 |
<p>Dostával jsem mezi osmi a deseti objednávkami za měsíc. Kdyby to bylo nutné, |
421 |
mohl jsem vyžít jen s tímto příjmem, protože já jsem vždy žil levně; |
422 |
vpodstatě žiju jako student. Mám to rád, protože to znamená, že vám peníze |
423 |
nerozkazují, co máte dělat. Mohu dělat to, o čem si myslím, že je pro mě |
424 |
důležité. To je pro mě velké uvolnění a mohu dělat to, co opravdu dělat |
425 |
chci. Snažte se zabránit tomu, abyste se nechali vcucnout do toho drahého |
426 |
koloběhu života typických Američanů. Když to uděláte, tak vám lidé, kteří |
427 |
mají peníze, budou diktovat, co máte dělat. Nebudete schopni dělat to, co je |
428 |
pro vás opravdu důležité.</p> |
429 |
|
430 |
<p>Bylo to dobré, ale lidé se mě ptali: „Co jsi tím myslel, že to je free |
431 |
software, když to stojí 150 dolarů?” <i>[Smích]</i> Ptali se prostě proto, |
432 |
že je zmýlila víceznačnost slova „free”. Jeden význam se odkazuje na cenu a |
433 |
druhý na svobodu. Když mluvím o free software, odkazuji se na svobodu, ne na |
434 |
cenu. Myslím na free speech, ne na free beer. [svoboda projevu, nikoliv pivo |
435 |
zdarma – pozn. překl.] <i>[Smích]</i> Nestrávil bych tolik let svého života |
436 |
tím, že bych nutil programátory vydělávat méně peněz. To není můj cíl. Jsem |
437 |
sám programátor a nevadí mi dostávat peníze. Nevěnoval bych získávání peněz |
438 |
celý život, ale nevadí mi mít je. Nejsem ani proti tomu, aby je dostávali |
439 |
jiní programátoři. Nechci, aby ceny za software byly nízké. To s tím nemá |
440 |
nic společného. Tohle je o svobodě. O svobodě pro každého, kdo používá |
441 |
software, ať již je programátor, nebo ne.</p> |
442 |
|
443 |
<p>Nyní bych měl definovat svobodný software. Radši budu mluvit konkrétně, |
444 |
protože pouhé tlachání o víře ve svobodu je o ničem. Existuje tolik různých |
445 |
svobod, ve které můžete věřit a často se také mezi sebou vylučují, takže |
446 |
správná politická otázka by byla: „Jaké jsou tedy ty důležité svobody, |
447 |
svobody které musí mít každý?”</p> |
448 |
|
449 |
<p>Já se ji pokusím zodpovědět v oboru používání software. Program je pro vás |
450 |
svobodný software, pokud máte následující svobody:</p> |
451 |
|
452 |
<ul> |
453 |
<li>Zaprvé, svoboda nula je svoboda spouštět program za jakýmkoliv účelem a |
454 |
jakýmkoliv způsobem.</li> |
455 |
<li>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho |
456 |
pozměníte.</li> |
457 |
<li>Svoboda dvě je svoboda pomoci svému kolegovi tím, že mu dáte kopii programu.</li> |
458 |
<li>A svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu lidí užívajících tento |
459 |
software tak, aby také ostatní mohli získat výhody vaší práce.</li> |
460 |
</ul> |
461 |
|
462 |
<p>Pokud máte všechny tyhle svobody, pak je pro vás daný program svobodný |
463 |
software. To je velmi důležité, vysvětlím to později, až budu mluvit o GNU |
464 |
General Public License, ale teď vysvětluji, co to je svobodný software.</p> |
465 |
|
466 |
<p>Svoboda nula je naprosto zřejmá. Když nemáte ani právo program spustit, je |
467 |
to docela omezující program. Ve skutečnosti vám většina programů poskytne |
468 |
alespoň svobodu nula. Svoboda nula je logickým důsledkem svobod jedna, dvě a |
469 |
tři – tak funguje copyrightový systém. Svobody, které odlišují svobodný |
470 |
software od typického software jsou svobody jedna, dvě a tři. Řekněme si o |
471 |
nich tedy něco více a vysvětleme si, proč jsou důležité.</p> |
472 |
|
473 |
<p>Svoboda jedna je svoboda pomoci si k lepšímu využití programu tím, že ho |
474 |
pozměníte. To mohlo znamenat třeba opravování chyb. Mohlo to znamenat |
475 |
přidávání nových vylepšení. Mohlo to znamenat portování na jiný |
476 |
systém. Mohlo to znamenat přeložení všech chybových hlášení do jazyku |
477 |
Navajo. Měli byste mít právo provést jakoukoliv změnu budete chtít.</p> |
478 |
|
479 |
<p>Je zřejmé, že pro profesionální programátory je to velmi užitečné, ale nejen |
480 |
pro ně. Každý člověk s rozumnou inteligencí se zvládne alespoň trošku naučit |
481 |
programovat. Samozřejmě, existují těžké práce a lehké práce a většina lidí |
482 |
se nebude učit dělat ty těžké. Ale mnoho lidí se může naučit dělat lehkou |
483 |
práci stejně tak, jako se před padesáti lety mnoho a mnoho američanů naučilo |
484 |
spravovat auta, což Americe umožnilo mít ve druhé světové válce |
485 |
motorizovanou armádu a vyhrát.</p> |
486 |
|
487 |
<p>A pokud jste společenská osobnost a opravdu se nechcete učit technologie, to |
488 |
znamená, že pravděpodobně máte spoustu přátel a umíte je přesvědčit, aby vám |
489 |
pomohli. Někteří z nich jsou pravděpodobně programátoři. Můžete se jich tedy |
490 |
zeptat: „Změnil bys prosím tě pro mě tohle?” Je vidět, že ze svobody jedna |
491 |
může těžit opravdu hodně lidí.</p> |
492 |
|
493 |
<p>Když tu svobodu nemáte, je to skutečná, materiální škoda pro |
494 |
společnost. Dělá to z vás vězně svého software. Pokusím se to přirovnat k té |
495 |
laserové tiskárně. Víte, že to fungovalo pro naše potřeby špatně a že jsme |
496 |
to nemohli opravit, protože jsme byli vězni svého software.</p> |
497 |
|
498 |
<p>Ovlivňuje to ale také morálku lidí. Když máte z používání počítače stále |
499 |
pocit marnosti, budete mít i ze své práce pocit marnosti. Vaše práce se |
500 |
stane otravnou – budete nenávidět svoji práci. A když lidi deprimuje jejich |
501 |
práce, rozhodnou se nestarat se o ni. Nakonec to dospěje do stadia, kdy máte |
502 |
lidi s přístupem „Přišel jsem dnes do práce. To je vše co musím |
503 |
udělat. Pokud nemohu udělat pokrok, není to můj problém, je to problém mého |
504 |
šéfa.” Když se toto stane, je to špatné jak pro tyto lidi, tak pro celou |
505 |
společnost. To je svoboda jedna. Svoboda pomoci sám sobě.</p> |
506 |
|
507 |
<p>Svoboda dvě je svoboda pomáhat příteli tím, že mu zkopírujete program. Pro |
508 |
ty, kteří umějí přemýšlet a učit se, je sdílení užitečných znalostí naprosto |
509 |
základním projevem přátelství. Když takoví lidé používají počítače, tak se |
510 |
sdílení software stává tímto základním projevem přátelství. Přátelé sdílejí |
511 |
mezi sebou. Přátelé si pomáhají. To je podstata přátelství. A ve skutečnosti |
512 |
je právě tenhle princip dobrého ducha – princip pomáhání svým bližním, |
513 |
dobrovolně – tím nejdůležitějším zdrojem každé společnosti. To je ten rozdíl |
514 |
mezi životaschopnou společností a bezohlednou džunglí. Tato důležitost byla |
515 |
rozeznána největšími světovými náboženstvími již před tisícemi let a ta se |
516 |
explicitně snaží posilovat tento přístup.</p> |
517 |
|
518 |
<p>Když jsem chodil do mateřské školky, tak se nás tomu snažily učitelky naučit |
519 |
– sdílení – tím, že nás to nechali dělat. Řekly prostě: „Když si do školy |
520 |
přineseš bonbóny, nemůžeš si je nechat všechny pro sebe, musíš se podělit s |
521 |
ostatními.” Tím, že nás to učily… společnost se naučila duchu |
522 |
spolupráce. A proč byste to měli dělat? Protože lidé nejsou úplně |
523 |
kooperativní. To je jedna z částí lidské povahy, ale existují i jiné |
524 |
části. Je mnoho částí lidské povahy. Když chcete lepší společnost, musíte se |
525 |
snažit posilovat v lidech principy sdílení. Jistě, nikdy to nebude na 100%, |
526 |
to je pochopitelné. Lidé se musí také starat o sebe. Pokud se nám to nějak |
527 |
přeci jen o kousek povede, budeme bohatší.</p> |
528 |
|
529 |
<p>Dnes, podle vlády Spojených států amerických, mají učitelé dělat přesný |
530 |
opak. „Ach, Johnny, přinesl jsi si do školy software. Dobře, nesdílej |
531 |
jej. Ne, ne. Sdílení je špatné. Sdílení znamená, že bys byl pirát.”</p> |
532 |
|
533 |
<p>Co tím myslí, když říkají „pirát”? Tvrdí, že pomáhání blízkým je morální |
534 |
ekvivalent napadání lodí? <i>[Smích]</i></p> |
535 |
|
536 |
<p>Co by o tom řekl Budha nebo Ježíš? Vezměte si svého náboženského |
537 |
vůdce. Nevím, možná by Manson řekl něco jiného. <i>[Smích]</i> Kdo ví, co by |
538 |
řekl L. Ron Hubbard. Ale, …</p> |
539 |
|
540 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> |
541 |
|
542 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Jistě, je mrtvý. Ale oni si to nepřipouští. Cože?</p> |
543 |
|
544 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jako ti ostatní, jsou také mrtví. <i>[Smích] |
545 |
[Neslyšitelné]</i> Charles Manson je také mrtvý. <i>[Smích]</i> Ježíš je |
546 |
mrtvý, Budha je mrtvý…</p> |
547 |
|
548 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, to je pravda. <i>[Smích]</i> Takže hádám, že |
549 |
v tomto ohledu není L. Ron Hubbard horší než ti ostatní. <i>[Smích]</i> Tak |
550 |
jako tak – <i>[Neslyšitelné]</i></p> |
551 |
|
552 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: L. Ron vždy používal svobodný software – uvolnilo |
553 |
ho to od Zanu. <i>[Smích]</i></p> |
554 |
|
555 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Myslím, že toto je vlastně ten nejdůležitější |
556 |
důvod, proč by měl být software svobodný. Nemůžeme si dovolit špinit |
557 |
největší zdroj společnosti. Je pravda, že to není fyzický zdroj, jako čistý |
558 |
vzuch, čistá voda. Je to psychologicko-sociální zdroj, ale je tak opravdový |
559 |
jako ty ostatní a může zapříčinit obrovskou změnu v našich životech. To, jak |
560 |
se chováme, ovlivňuje myšlení ostatních lidí. Když chodíme kolem a říkáme |
561 |
„nesdílej s ostatními”, když nás poslouchají, ovlivňujeme ostatní a |
562 |
neovlivňujeme je dobře. To je svoboda druhá. Svoboda pomoci příteli.</p> |
563 |
|
564 |
<p>No a mimochodem, když nemáte tuto svobodu, není to jen újma pro společnost, |
565 |
je to také újma pro lidi – opravdová, materiální újma. Když má program svého |
566 |
vlastníka a ten vlastník stanoví soubor pravidel, kde musí každý platit, aby |
567 |
mohl software používat, někteří lidé budou říkat: „Nevadí, já se bez něj |
568 |
obejdu.” Zajímavé na software je, že méně uživatelů neznamená, že toho |
569 |
musíte udělat méně. Znáte to, když si auto koupí méně lidí, můžete dělat |
570 |
méně aut. Můžete ušetřit. K vytoření kopie auta potřebujete určité |
571 |
zdroje. Můžete říci, že mít cenu na auta je dobrá věc. Zabraňuje to plýtvání |
572 |
surovinami na auta, která nejsou ve skutečnosti potřeba. Ale kdyby další |
573 |
auta již nepotřebovala žádné suroviny, nebylo by k ničemu dobré šetřit na |
574 |
výrobě nových kusů. Fyzické věci, jako auta, vždy potřebují nějaké suroviny |
575 |
k výrobě kopií, k výrobě každého dalšího exempláře.</p> |
576 |
|
577 |
<p>U software tomu tak není. Každý může vytvořit kopii a je to velmi |
578 |
jednoduché. Nepotřebuje k tomu žádné suroviny s výjimkou trošky elektrické |
579 |
energie. Není tu nic, co bychom mohli ušetřit; tím, že použijeme tuto |
580 |
finanční brzdu, nemůžeme žádné zdroje ušetřit pro lepší využití. Lidé často |
581 |
mluví o ekonomii, ale je třeba si uvědomit, že se na software snaží |
582 |
aplikovat ekonomické zdůvodňování založené na premisách, které pro software |
583 |
neplatí. Snaží se přenést je z jiných oblastí života, kde možná platí, na |
584 |
software, a potom výsledky takové úvahy považují za platné. Prostě vezmou |
585 |
své závěry a předpokládají, že platí i pro software, i když argumenty nejsou |
586 |
v případě software na ničem založené. V takové situaci je velmi důležité |
587 |
prozkoumat, jakou cestou dosahujete výsledku a na jakých předpokladech |
588 |
stavíte.</p> |
589 |
|
590 |
<p>Svoboda tři je svoboda pomáhat budovat komunitu publikováním vylepšených |
591 |
verzí software. Lidé mi říkali: „že když je software <cite>free</cite>, tak |
592 |
nebude nikdo za práci na něm placen, proč by se tedy měl připojovat?” Ok, |
593 |
samozřejmě si pletli dva významy slova <cite>free</cite>, takže bylo jejich |
594 |
myšlení založeno na nepochopení. V každém případě to byla jejich |
595 |
teorie. Dnes již můžeme srovnat jejich teorii s empirickým faktem a |
596 |
zjistíme, že stovky lidí jsou placeny za psaní svobodného software a že více |
597 |
než 100 000 lidí jsou dobrovolníci. Na svobodném software pracuje mnoho lidí |
598 |
a mají různé motivy.</p> |
599 |
|
600 |
<p>Když jsem poprvé vydal GNU Emacs – vlastně první kousek GNU software, který |
601 |
lidé chtěli používat – a když začal projekt nabírat uživatele, za chvíli |
602 |
jsem dostal zprávu „Myslím, že jsem viděl v zdrojovém kódu chybu a tady je |
603 |
oprava.” Potom jsem dostal další zprávu „Tady ti posílám kód pro přidání |
604 |
nového vylepšení.” A další opravu chyby a další zlepšení a další a další – |
605 |
až se to na mě začalo hrnout tak rychle, že dalo mnoho práce jen využívat to |
606 |
všechno, co jsem dostával. Microsoft takovýto problém nemá. <i>[Smích]</i></p> |
607 |
|
608 |
<p>Nakonec lidé tento jev zaznamenali. V osmdesátých letech si spousta z nás |
609 |
myslela, že svobodný software nikdy nebude tak dokonalý jako nesvobodný |
610 |
software, protože jsme neměli tolik peněz na placení lidí. Lidé jako já |
611 |
samozřejmě říkali „Dobře, stejně ale používejte svobodný software.” Je lepší |
612 |
učinit malou oběť v technické dokonalosti a mít svobodu, než opačně. Kolem |
613 |
roku 1990 si ale lidé začali uvědomovat, že svobodný software se vlastně |
614 |
stává lepším. Bylo to rychlejší a spolehlivější než proprietární |
615 |
alternativy.</p> |
616 |
|
617 |
<p>Začátkem devadesátých let někdo vynalezl způsob, jak vědecky měřit |
618 |
spolehlivost software. Vzal několik sad srovnatelných programů, které dělaly |
619 |
tu samou věc – přesně tu samou věc – na různých systémech. Existovalo mnoho |
620 |
Unixových systémů. Různé utility dělaly to samé, neboť vyhovovaly |
621 |
specifikacím POSIX. Prostě svým chováním se nelišily, ale lišily se tím, kdo |
622 |
je spravoval, byly psány odděleně; zdrojový kód byl jiný. Ten způsob měření |
623 |
spolehlivosti tedy spočíval v tom, že se vzaly tyhle programy a na vstup jim |
624 |
byly posílána náhodná data. Měřilo se, jak často spadnou či skončí |
625 |
chybou. Zjistili tehdy, že GNU programy byly nejspolehlivější. Všechny |
626 |
komerční proprietární alternativy byly spolehlivé méně. Tyhle výsledky byly |
627 |
publikovány a vývojáři s nimi byli seznámeni a za pár let později se |
628 |
experiment opakoval s novějšími verzemi. Výsledek byl stejný, GNU verze byla |
629 |
nejspolehlivější. Však víte, že některé kliniky specializované na rakovinu, |
630 |
které používají GNU systém, protože je tak spolehlivý a právě spolehlivost |
631 |
je pro ně velmi důležitá.</p> |
632 |
|
633 |
<p>Mluvil jsem tu o etických záležitostech a nyní mluvím o praktických |
634 |
výhodách. Oba tyto body jsou důležité. To je free software movement.</p> |
635 |
|
636 |
<p>Je znám i jiný myšlenkový proud – open source movement – ten se zaměřuje |
637 |
pouze na ty praktické výhody. Popírají, že by to byla záležitost |
638 |
principu. Popírají, že by lidé měli být oprávněni mít svobodu sdílet se svým |
639 |
bližním, sledovat co program dělá a měnit ho, pokud se jim nelíbí. Říkají, |
640 |
že je užitečná věc toto lidem dovolit. Jdou tedy do firmy a říkají: „Víte, |
641 |
mohl byste vydělat více peněz, pokud lidem dovolíte tohle.” V určité míře |
642 |
tak vedou lidi ke stejnému cíli, ale s využitím úplně odlišných |
643 |
filosofických důvodů.</p> |
644 |
|
645 |
<p>V hlubším kontextu ale tyto dva proudy nesouhlasí. Free software movement |
646 |
říká „Máte právo mít tyto svobody. Nikdo by vám v tomto neměl bránit.” Open |
647 |
source movement říká „Dobře, mohou tě zastavit, pokud chtějí, ale zkusíme je |
648 |
radši přesvědčit, aby tě nechali dělat tyhle věci.” Také přispěli svobodnému |
649 |
software – přesvědčili nějaké společnosti, aby vydaly určité části software |
650 |
jako svobodný software a tím přispěli naší komunitě. Open source movement |
651 |
výrazně přispěl k rozvoji naší komunity a pracujeme spolu na různých |
652 |
projektech, ale v naší a jejich filosofii je obrovský rozdíl.</p> |
653 |
|
654 |
<p>Naneštěstí získává nejvíce podpory businessu open source a proto většina |
655 |
článků nazývá naši práci open source a mnoho lidí si začne myslet, že jsme |
656 |
prostě částí open source movement. Proto tu vysvětluji ten rozdíl. Chtěl |
657 |
bych, abyste si uvědomili, že free software movement, který umožnil |
658 |
existenci naší komunity a umožnil vyvinout svobodný operační systém je pořád |
659 |
tady – a my pořád stojíme za jeho etickou filosofií. Je třeba si to |
660 |
uvědomit, abyste příště nepletli lidi vlastní neznalostí.</p> |
661 |
|
662 |
<p>Ale měli byste to vědět také proto, abyste vůbec věděli, kde jste.</p> |
663 |
|
664 |
<p>Je jen na vás vybrat si, který proud budete podporovat. Můžete souhlasit s |
665 |
free software movement a s mými názory. Můžete souhlasit s open source |
666 |
movement. Můžete nesouhlasit s oběma. Každý si vybírá sám, na jakou stranu |
667 |
politických záležitostí se postaví.</p> |
668 |
|
669 |
<p>Když ale souhlasíte se svobodným software, tak doufám, že to také řeknete, |
670 |
že souhlasíte s free software movement, a jedna z cest, jak to můžete říci |
671 |
je používání termínu „svobodný software.” Tím budete lidem alespoň pomáhat |
672 |
poznat, že vůbec existujeme.</p> |
673 |
|
674 |
<p>Svoboda 3 je velmi důležitá jak prakticky, tak psycho-sociálně. Když tuto |
675 |
svobodu nemáte, způsobuje to praktickou a materiální škodu, protože není-li |
676 |
tento software vyvíjen v komunitě, nebude výkonný a spolehlivý. Způsobuje |
677 |
ale také psycho-sociální újmu, která ovlivňuje ducha vědecké spolupráce – |
678 |
myšlenku, že pracujeme společně na zlepšení lidských poznatků. Pozorujeme, |
679 |
že pokrok ve vědě velmi zásadně závisí na tom, jak jsou lidé schopni |
680 |
pracovat dohromady. Dnes najdete i dost skupinek vědců chovajících se jakoby |
681 |
to byl boj s ostatními skupinami vědců a vývojářů. A když spolu nesdílejí |
682 |
informace, tak se všichni brzdí.</p> |
683 |
|
684 |
<p>Toto jsou tři základní svobody, které odlišují svobodný software od |
685 |
typického software. Svoboda jedna je svoboda pomoci sám sobě, dělat změny |
686 |
pro svoje potřeby. Svoboda dvě je svoboda pomoci kolegovi distribucí |
687 |
kopií. A svoboda tři je svoboda pomáhat svojí komunitě tím, že provádíte |
688 |
změny a publikujete, aby je mohli využívat i ostatní. Když máte všechny tyto |
689 |
svobody, tak je pro vás ten program svobodným software. Proč o tom mluvím |
690 |
vzhledem k jednomu konkrétnímu uživateli? Je to pro vás svobodný software? |
691 |
Je to svobodný software pro někoho jiného? Ano?</p> |
692 |
|
693 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete vysvětlit rozdíl mezi svobodou dvě a tři? |
694 |
[neslyšitelné]</p> |
695 |
|
696 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Určitě spolu souvisí, protože pokud nemáte vůbec |
697 |
ani svobodu redistribuovat, tak určitě nemáte ani svobodu distribuovat |
698 |
modifikovanou verzi, ale jsou to rozdílné činnosti.</p> |
699 |
|
700 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Oh.</p> |
701 |
|
702 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Svoboda dvě je, přečtěte si to, uděláte přesnou |
703 |
kopii a dáte ji kamarádům, takže oni ji teď mohou využívat. Nebo třeba |
704 |
uděláte přesné kopie a potom je prodáváte nějaké skupině lidí a tak oni je |
705 |
budou moci používat.</p> |
706 |
|
707 |
<p>Svoboda tři je o vylepšování – nebo alespoň vy si myslíte, že to jsou |
708 |
zlepšení, někteří lidé s vámi možná budou souhlasit. To je ten rozdíl. A |
709 |
mimochodem, jeden velmi podstatný bod. Svoboda jedna a svoboda tři závisí na |
710 |
tom, zda máte přístup ke zdrojovému kódu, protože měnit program v binární |
711 |
podobě je extrémně těžké. <i>[Smích]</i> Dokonce tak triviální věci jako |
712 |
užití čtyř číslic pro datum <i>[Smích]</i>… když nemáte zdrojový |
713 |
kód. Takže je zřejmé, že z praktických důvodů je dostupnost zdrojového kódu |
714 |
podmínkou pro svobodný software.</p> |
715 |
|
716 |
<p>Proč to tedy definuji tak, jestli je to svobodný software pro <em>tebe</em>? |
717 |
Nějaké programy mohou být někdy totiž svobodné pro někoho a nesvobodné pro |
718 |
jiné. To teď může vypadat jako paradoxní situace, ale dám vám příklad, jak |
719 |
se tohle stává. Velký příklad, možná ten úplně největší příklad tohoto |
720 |
problému je systém X Window , který byl vyvinut na MIT a uvolněn pod |
721 |
licencí, která z něj dělá svobodný software. Když si pořídíte tu verzi z MIT |
722 |
s licencí z MIT, máte svobodu jedna, dvě i tři. Je to pro vás svobodný |
723 |
software. Mezi těmi, kdo získali kopie, byli ale i různí velcí výrobci, |
724 |
kteří distribuovali Unixové systémy, a ti v X udělali všechny potřebné změny |
725 |
tak, aby byla použitelná i na jejich systémech. Samozřejmě, že to bylo |
726 |
většinou jen několik málo tisíc řádků z několika set tisíc celkově. Potom |
727 |
program zkompilovali, zařadili ho do svého systému a distribuovali pod tou |
728 |
samou licencí jako celý systém. Miliony lidí tedy dostali takové kopie. Měli |
729 |
X Window, ale neměli žádné z těch svobod. Nebyl to pro ně svobodný software.</p> |
730 |
|
731 |
<p>Paradox byl v tom, že jestli jsou X svobodné záleželo na tom, kde to budeme |
732 |
měřit. Když to budete měřit mezi vývojáři, řekli byste: „Mají všechny ty |
733 |
svobody, je to svobodný software”, ale když to budete měřit mezi uživateli, |
734 |
řeknete: „Hmm, většina uživatelů nemá ty svobody. Není to svobodný |
735 |
software.” Lidé, kteří vyvíjeli X tohle nebrali jako problém, protože oni |
736 |
chtěli v podstatě jen popularitu – ego. Chtěli velký profesní úspěch. Chtěli |
737 |
cítit „ach, náš software používá hodně lidí.” A to byla pravda. Hodně lidí |
738 |
používalo jejich software, ale neměli svobodu.</p> |
739 |
|
740 |
<p> Kdyby se to samé stalo GNU projektu, byla by to chyba, protože naším cílem |
741 |
nebylo jen být populární, naším cílem bylo rozdávat svobodu a posilovat |
742 |
spolupráci, dát lidem možnost spolupracovat. Zapamatujte si, nikdy nikoho |
743 |
nenuťte spolupracovat s někým jiným, ale zajistěte, aby měl každý možnost |
744 |
spolupracovat. Kdyby miliony lidi používali nesvobodnou verzi GNU, nebyl by |
745 |
to úspěch. Hlavní cíl by se úplně zhroutil.</p> |
746 |
|
747 |
<p>Snažil jsem se najít nějaký způsob, jak tomu zabránit. Přišel jsem s metodou |
748 |
nazývanou „copyleft”. Nazývá se to copyleft, protože je to jako bychom vzali |
749 |
copyright a převrátili ho naruby. <i>[Smích]</i> Právně je copyleft založen |
750 |
na copyrightu. Používáme platné copyrightové právo, ale používáme ho k |
751 |
dosažení velmi odlišných cílů. Řekneme „Tenhle program je |
752 |
copyrightovaný”. To implicitně znamená, že je zakázané ho kopírovat, |
753 |
distribuovat, modifikovat. Ale potom řekneme „Máte povolení distribuovat |
754 |
kopie, můžete program měnit. Také můžete distribuovat modifikované a |
755 |
rozšířené verze. Měňte si jej jak chcete.”</p> |
756 |
|
757 |
<p>Ale stanovili jsme jednu podmínku. Tahle podmínka je to, proč jsme vlastně |
758 |
použili systém copyrightu a všechno tohle kolem. Ta podmínka říká – kdykoliv |
759 |
distribuuješ cokoliv, co obsahuje nějakou část našeho programu, tak celý ten |
760 |
program musí být distribuovaný pod těmi samými podmínkami. Můžete tedy |
761 |
program změnit a distribuovat ho dále, ale kdykoliv to uděláte, tak lidé, |
762 |
kterým ho dáváte, musí dostat ty samé svobody jako jste dostal vy. A nejen |
763 |
na ten kousek programu, který je původní, ale na celý program, který |
764 |
distribujete. Ten program pro ně musí být svobodný software.</p> |
765 |
|
766 |
<p> Svoboda k modifikování a redistribuci se tak stává nezcizitelným právem – |
767 |
to je představa z Deklarace nezávislosti. Jsou to práva, kterými si můžete |
768 |
být jisti, že vás o ně nikdo nobere. Licence, která ztělesňuje tuto |
769 |
myšleanku, je samozřejmě GNU General Public License. GPL je kontroverzní |
770 |
licence, protože má sílu říci rezolutní „ne” lidem, kteří by chtěli |
771 |
parazitovat na naší komunitě.</p> |
772 |
|
773 |
<p>Na světě je mnoho lidí, kteří si ideálů svobody necení. Byli bychom velmi |
774 |
hodní, pokud bychom dali k dispozici práci, co jsme udělali, někomu, kdo by |
775 |
na ní postavil svůj nesvobodný program a začal lidi přesvědčovat, aby se |
776 |
vzdali svých svobod. Výsledkem by bylo, že bychom my tyto programy vyvíjeli |
777 |
a pořád bychom museli soupeřit s vylepšenymi verzemi našich vlastních |
778 |
programů. To není zábava.</p> |
779 |
|
780 |
<p>Mnoho lidí si také myslí, že rád obětuji svůj čas, abych nějak přispěl |
781 |
veřejnosti, ale proč bych měl přispívat ve svém volném čase společnostem k |
782 |
tomu, aby vylepšili svůj proprietární program? Někteří lidi si ani nemyslí, |
783 |
že to je špatné, ale když to dělají, tak za to chtějí dostat zaplaceno. Já |
784 |
osobně bych to radši nedělal vůbec.</p> |
785 |
|
786 |
<p>Obě tyto skupiny, jak ti co smýšlí podobně jako já, že nechci pomáhat v naší |
787 |
komunitě proprietárnímu software, tak ti, co říkají spíše: „jasně, jasně, |
788 |
pracoval bych pro ně, ale museli by mne lépe platit,” mají dobrý důvod, proč |
789 |
použít GNU GPL. Ta totiž říká firmě, „nemůžete si prostě vzít moji práci a |
790 |
distribuovat ji bez oné svobody.” Necopyleftové licence svobodného software |
791 |
to ale dovolují. To je třeba případ licence X Window.</p> |
792 |
|
793 |
<p>Existuje velký rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi svobodného |
794 |
software. Existují copyleftované programy, takže licence ochraňuje to, aby |
795 |
získal svobodu každý uživatel. Oproti tomu necopyleftované programy mají |
796 |
dovolenu i nesvobodnou distribuci.</p> |
797 |
|
798 |
<p>A dnes na ten problém narážíme, Pořád existují nesvobodné verze X Window a |
799 |
jsou používány na našem svobodném operačním systému.Existuje dokonce i |
800 |
hardware, který je podporován pouze nesvobodnými verzemi svobodného |
801 |
software. A to je v naší komunitě velký problém. Mohl bych říci, že jsou X |
802 |
Window špatná věc, že vývojáři neudělali to nejlepší, co mohli udělat, ale |
803 |
oni ve skutečnosti napsali spoustu software, který jsme mohli všichni |
804 |
používat.</p> |
805 |
|
806 |
<p>Znáte to, je velký rozdíl mezi méně dokonalým a špatným. Existuje mnoho |
807 |
stupňů mezi dobrým a špatným. Musíme odolat pokušení říci „neudělali jste to |
808 |
úplně nejlepší, tak nejste dobří.” Lidé, kteří vyvinuli X Window, naší |
809 |
komunitě přispěli velkým dílem. Něco ale mohli udělat i lépe. Mohli |
810 |
copyleftovat části progamu a tak zabránit těm svobodu-odepírajícím verzím v |
811 |
distribuování ostatními.</p> |
812 |
|
813 |
<p>Fakt, že GNU GPL ochraňuje vaši svobodu s využitím copyrightu, je také |
814 |
příčinou toho, proč na ni Microsoft dnes útočí. Podívejte, Microsoft by byl |
815 |
velmi rád, pokud by měl možnost vzít všechen kód a zařadit ho do svého |
816 |
proprietárního software. Potřebují jen to, aby někdo vytvořil pár změn a |
817 |
„nekompatibilních vylepšení.” <i>[Smích]</i></p> |
818 |
|
819 |
<p>S jejich marketingem nepotřebují naši verzi převýšit technicky, aby ji s ní |
820 |
nahradili. Stačí jim udělat ji jinou a nekompatibilní. Pak ji rozšíří na |
821 |
desktopy. Proto nemají rádi GNU GPL, protože ta jim to nedovolí. GPL |
822 |
nedovoluje „svázat a rozšířit.” Říká, že pokud chcete sdílet kód našich |
823 |
programů, můžete. Ale musíte sdílet a sdílet stejně. Vylepšení, která |
824 |
vytvoříte, se musejí dát šířit dál. Je to dvoucestná spolupráce, opravdová |
825 |
spolupráce.</p> |
826 |
|
827 |
<p>Mnoho společností, i těch velkých jako IBM a HP, chce náš software používat |
828 |
i za těchto podmínek. IBM i HP podstatně přispívají do GNU software a |
829 |
vyvíjejí i jiný svobodný software. Microsoft ale nechce, takže tvrdí, že |
830 |
obchod se nemůže s GNU GPL vypořádat. Jestli business nezahrnuje IBM, HP a |
831 |
Sun, tak možná mají pravdu. Microsoft to ale nechce. <i>[Smích]</i> O tom si |
832 |
povíme ještě později.</p> |
833 |
|
834 |
<p>Měl bych dokončit tu historii. Nechtěli jsme tedy tehdy v roce 1984 jen psát |
835 |
nějaký svobodný software, ale něco mnohem kompletnějšího. Chtěli jsme |
836 |
vyvinout celý svobodný operační systém. To znamená, že jsme museli |
837 |
postupovat kousek po kousku. Vždycky jsme samozřejmě hledali zkratky. Bylo |
838 |
to tolik práce, že lidé pochybovali, zda to budeme někdy schopni |
839 |
dokončit. Říkal jsem si, že tu byla minimálně šance na dokončení, ale je |
840 |
samozřejmě vždy lepší hledat zkratky. Rozhlíželi jsme se tedy, zda již |
841 |
neexistují nějaké programy od někoho jiného, které bychom mohli zapojit do |
842 |
GNU, nebo nějak přizpůsobit, abychom to nemuseli psát celé znovu. Našli jsme |
843 |
například X Window systém. Je pravda, že nebyl copyleftovaný, ale byl to |
844 |
svobodný software a tak jsme jej mohli použít.</p> |
845 |
|
846 |
<p>Vložit do GNU nějaký okenní systém jsem chtěl od prvních chvil. Ještě než |
847 |
jsem začal na GNU pracovat, tak jsem jich na MIT napsal několik. A proto i |
848 |
přes skutečnost, že Unix tehdy žádný neměl, jsem se rozhodl, že GNU by |
849 |
nějaký mít mělo. Nikdy jsme ale náš GNU Windows System nedokončili, protože |
850 |
přišly X Window. Nemuseli jsme tak pracovat na jedné velké úloze a tak jsme |
851 |
vzali X Window a zařadili je do GNU. Rozhodli jsme se postarat, aby ostatní |
852 |
části GNU pracovaly s X. Našli jsme i jiný software, třeba sázecí systém |
853 |
TeX, nějaké knihovny z Berkley. Existoval tehdy Berkeley Unix, ale nebyl |
854 |
svobodný. Tento kód byl ale od jiné skupiny z Berkley, která tehdy prováděla |
855 |
nějaký výzkum na plovoucí desetinné čárce. Tak jsme se dohodli, že tyto |
856 |
části použijeme.</p> |
857 |
|
858 |
<p>V říjnu 1985 jsme založili Nadaci pro svobodný software (Free Software |
859 |
Foundation). Všimněte si prosím, že projekt GNU tu byl dříve, než se na |
860 |
scéně objevila nadace. Skoro dva roky po oznámení projektu. Nadace pro |
861 |
svobodný software je organizace osvobozená od daní, která sbírá prostředky |
862 |
za účelem nabídnutí svobody sdílet a upravovat software. V osmdesátých |
863 |
letech bylo jednou z hlavních věcí, kterou jsme financovali, najímání lidí |
864 |
na psaní částí GNU. Takto byly vytvořeny jak části různých programů, tak |
865 |
také základní programy jako Shell a knihovna pro C. Program |
866 |
<code>tar</code>, který je naprosto podstatný, ač ne příliš vzrušující, byl |
867 |
také napsán takto. Myslím, že i GNU grep byl takto vytvořen. Blížíme se tak |
868 |
našemu cíli.</p> |
869 |
|
870 |
<p>V roce 1991 již chyběla jen jedna velká část a to byl kernel. Proč jsem |
871 |
kernel odložil? Protože ve skutečnosti není podstatné, v jakém pořadí věci |
872 |
děláte. Minimálně technicky to podstatné není. Tak jako tak je musíte udělat |
873 |
všechny. Částečně také proto, že jsem doufal, že budeme moci použít něco, co |
874 |
najdeme někde jinde. A také jsme našli. Našli jsme Mach, který byl vyvíjen |
875 |
na Carnegie Mellon. Zbývalo napsat druhou polovinu – souborový systém, |
876 |
síťový kód a tak dále. Pokud jsou ale spouštěny nad Machem, chovají se skoro |
877 |
jako uživatelské progamy, které se většinou lépe ladí. Můžete je debugovat s |
878 |
opravdovým debugerem na úrovni kódu v reálném čase. Říkal jsem si tedy, že |
879 |
takto se nám podaří získat vyšší části jádra v poměrně krátkém čase. Ale |
880 |
nefungovalo to tak, jak jsme očekávali. Tyto asynchronní vícevláknové |
881 |
procesy posílající si mezi sebou zprávy, se nakonec ukázaly jako velmi těžko |
882 |
laditelné. Systém založený na Machu, který jsme používali jako zavaděč, měl |
883 |
příšerné debugovací prostředí, byl nespolehlivý a trpěl ještě dalšími |
884 |
problémy. Zabralo nám roky, než jsme jej zprovoznili.</p> |
885 |
|
886 |
<p>Naše komunita ale naštěstí nemusela čekat na GNU kernel, protože v roce 1991 |
887 |
vyvinul Linus Torvalds jiný svobodný kernel, nazývaný Linux. Použil |
888 |
zastaralý monolitický design, který se nakonec osvědčil a tak měl hotov svůj |
889 |
kernel mnohem dříve, než my ten náš. Možná je to jedna z chyb, kterou jsem |
890 |
udělal, chyba v designu. Na začátku jsme o Linuxu nevěděli, protože nás |
891 |
nikdy nekontaktoval a neřekl nám o tom i přesto, že o projektu GNU |
892 |
věděl. Oznámil to ale jiným lidem na jiných místech v síti a tak |
893 |
zkombinovali GNU s Linuxem tito lidé. Vpodstatě tak vytvořili kombinaci GNU |
894 |
plus Linux.</p> |
895 |
|
896 |
<p>Neuvědomili si ale, co vlastně dělali. Řekli si, že mají kernel a dívali se |
897 |
kolem po nějakých věcech, které by s ním mohli dát dohromady. Spatřili, že |
898 |
všechno co potřebují již existuje. Jaká náhoda, zvolali. [Laughter] Už to tu |
899 |
všechno je. Máme tu všechno co potřebujeme. Vezmeme všechny tyhle věci, dáme |
900 |
je dohromady a máme systém. </p> |
901 |
|
902 |
<p>Nevěděli, že většina toho co našli, byly části GNU. Neuvědomovali si tedy, |
903 |
že zasouvají Linux do díry v systému GNU. Mysleli si, že berou Linux a staví |
904 |
na něm systém. Nazvali ho tedy Linux.</p> |
905 |
|
906 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> |
907 |
|
908 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Neslyším vás – prosím?</p> |
909 |
<p>[Pravděpodobně otázka na to, zda se nezachoval projekt GNU stejně, když |
910 |
si bral X a Mach. Zda také nezměnil jméno na GNU bez nějakého odkazu na tyto |
911 |
projekty – pozn. prekl.]</p> |
912 |
|
913 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> |
914 |
|
915 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ne, to prostě není… přišlo to zvenku.</p> |
916 |
|
917 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ale bylo to lepší, než najít X a Mach?</p> |
918 |
|
919 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Dobře. Rozdíl je v tom, že lidé, kteří vyvíjeli X |
920 |
a Mach to nedělali proto, aby vyvinuli kompletní operační systém. To jsme |
921 |
dělali pouze my. A stálo za tím ohromně moc práce. Vyvinuli jsme větší část |
922 |
systému než jakýkoliv jiný projekt. Není to to samé, protože tihle lidé |
923 |
vyvinuli užitečné součásti systému. Ale nedělali to proto, aby vyvinuli |
924 |
kompletní systém. Měli jiné důvody.</p> |
925 |
|
926 |
<p>Lidi, které vyvíjeli X, napadlo, že by bylo dobré implementovat okenní |
927 |
systém pracující po síti a že by to mohlo mít úspěch. A mělo. Nakonec to |
928 |
dopadlo tak, že nám to pomohlo v tvorbě svobodného operačního systému. Ale |
929 |
to nebyl původní účel. Byla to spíše náhoda. Nechci tím říci, že to co |
930 |
udělali bylo špatné. Udělali velký svobodný projekt. To je dobrá věc. Ale |
931 |
nehleděli až nakonec, jak to dělal projekt GNU.</p> |
932 |
|
933 |
<p> A tak jsme to byli my, kdo musel udělat každý kousek, který neudělal nikdo |
934 |
jiný, protože jsme věděli, že bez toho bychom neměli kompletní systém. A |
935 |
dokonce i když to bylo úplně nudné a neromantické jako například |
936 |
<code>ld</code> nebo <code>mv</code>. <i>[Smích]</i> Udělali jsme to. Nebo |
937 |
ld, však víte, že na <code>ld</code> není nic moc zajímavého – ale napsal |
938 |
jsem jej. <i>[Smích]</i> A dal jsem si práci s tím, aby potřeboval co |
939 |
nejmenší počet I/O operací, aby mohl pracovat rychleji a s většími |
940 |
programy. Ale znáte mě, rád dělám dobrou práci. Rád do programu přidám různá |
941 |
zlepšení, když na něm dělám, ale důvod, proč jsem to dělal nebyl v tom, že |
942 |
jsem měl nějaký geniální nápad na lepší <code>ld</code>. Potřebovali jsme |
943 |
nějaké svobodné ld a nemohli jsme očekávat, že to udělá někdo jiný. Museli |
944 |
jsme to tedy udělat my nebo najít někoho, kdo to udělá.</p> |
945 |
|
946 |
<p>Do systému přispěly tisíce lidí, ale je tu i projekt, který je důvodem, proč |
947 |
systém existuje, a to je projekt GNU. Vpodstatě to <em>je</em> systém GNU, |
948 |
společně s ostatními věcmi, které do něj byly přidány.</p> |
949 |
|
950 |
<p>Systém se ale začal nazývat Linux a to bylo pro projekt GNU velkou ránou, |
951 |
protože takto lidé ani neví, co jsme udělali. Myslím si, že Linux, kernel, |
952 |
je velmi užitečný svobodný software. Mohu o něm mluvit jen v dobrém. No, |
953 |
vlastně… napadá mně pouze velmi málo špatných věcí, které bych o něm |
954 |
mohl říci. <i>[Smích]</i> Ale v podstatě o něm mohu říkat jen dobré věci. Na |
955 |
druhou stranu, nazývání GNU systému Linuxem je jen omyl. Poprosil bych vás, |
956 |
dejte si tu malou námahu a nazývejte systém GNU/Linux a pomozte nám k tomu, |
957 |
abychom za něj mohli sdílet kredit.</p> |
958 |
|
959 |
<p> <strong>OTÁZKA</strong>: Potřebujete maskota! Najděte si nějaké zvíře! |
960 |
<i>[Smích]</i></p> |
961 |
|
962 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: My jej máme.</p> |
963 |
|
964 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Máte?</p> |
965 |
|
966 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Máme zvíře – gnu [gnu v angličtině znamená |
967 |
„pakůň” – pozn. překl.]. <i>[Smích]</i> V každém případě, pokud budete |
968 |
kreslit tučňáka, nakreslete vedle něj pakoně. <i>[Smích]</i> Nechme si ale |
969 |
otázky na konec. Mám tu ještě něco, co bych chtěl vysvětlit.</p> |
970 |
|
971 |
<p>Proč mi o to tolik jde? Proč si myslím, že stojí za to vás zde otravovat a |
972 |
možná zhoršovat váš názor na mě <i>[Smích]</i> s tím, že zde se zabývám |
973 |
touto otázkou, kdo by měl dostat uznání za projekt? Protože, však to znáte, |
974 |
když to dělám, tak někteří lidé říkají, že jen chci nasytit svoje |
975 |
ego. Samořejmě, neříkám, nevyzývám vás, neprosím vás, abyste systém nazývali |
976 |
„Stallmanix,” ok? <i>[Smích] [potlesk]</i></p> |
977 |
|
978 |
<p>Prosím vás, abyste jej nazývali GNU, protože chci, aby projekt GNU získal |
979 |
uznání. Existuje jeden velmi dobrý důvod, který je o hodně důležitější než |
980 |
to, zda bude nějakému jednotlivci připsáno uznání. Když se dnes rozhlédnete, |
981 |
většina lidí, kteří o tom mluví a píší vůbec nezmiňuje GNU, ani jeho cíle, |
982 |
svobodu – tyto politické a sociální myšlenky. Místo odkud vzešly je GNU.</p> |
983 |
|
984 |
<p>Myšlenky spojené s Linuxem, jeho filosofie, jsou velmi odlišné. Je to hlavně |
985 |
apolitická filosofie Linuse Torvaldse. Když si lidé myslí, že ten systém je |
986 |
Linux, většinou si myslí: „Jasně, musel to odstartovat Linus Torvalds. Měli |
987 |
bychom se zabývat jeho filosofií.” A když pak slyší o filosofii GNU, tak |
988 |
říkají: „Hochu, to je strašně idealistické, to musí být ohromně |
989 |
nepraktické. Já používám Linux, ne GNU.” <i>[Smích]</i></p> |
990 |
|
991 |
<p>Ta ironie. Kdyby věděli! Kdyby jen věděli, že ten systém, který se jim tak |
992 |
líbí, je naše idealistická, politická filosofie převedená do reality.</p> |
993 |
|
994 |
<p>I tak by s námi nemuseli souhlasit, ale aspoň by měli důvod bár nás vážně, |
995 |
pořádně o tom přemýšlet, dát tomu šanci. Aspoň by viděli, jak se to vztahuje |
996 |
k jejich životům. Kdyby přemýšleli „Používám systém GNU. Tady je filosofie |
997 |
GNU. Ta filosofie je <em>důvod</em>, proč systém, který mám tak rád, |
998 |
existuje,” tak by se k našim myšlenkám aspoň stavěli s mnohem otevřenější |
999 |
myslí. To neznamená, že bude každý souhlasit. Lidé si myslí různé věci. To |
1000 |
je vpořádku. Lidé by si měli sami vytvářet názory. Ale chci, aby tato |
1001 |
filosofie měla výhodu z uznání výsledků práce, kterých dosáhla.</p> |
1002 |
|
1003 |
<p>Pokud se rozhlédnete, uvidíte, že skoro všude to instituce nazývají Linux, |
1004 |
stejně jako novináři. Není to správně, ale oni to dělají. Společnosti ten |
1005 |
balík také nazývají systémem. Ani většina novinářů, když píší články, se na |
1006 |
to nedívá jako na politickou a sociální otázku. Většinou se na věc dívají |
1007 |
jako na čistě obchodní otázku, což je pro společnost o dost méně podstatná |
1008 |
věc. Když se podíváte na společnosti, které prodávají distribuce GNU/Linuxu |
1009 |
lidem, většina z nich je také nazývá Linuxem. A <em>všechny</em> k němu |
1010 |
přidávají nesvobodný software.</p> |
1011 |
|
1012 |
<p>GNU GPL sice tvrdí, že pokud si vezmete nějaký kód z GPL programů a přidáte |
1013 |
k němu nějaký svůj vlastní kód, musíte tento program také vydat pod GNU |
1014 |
GPL. Můžete ale dát na jeden disk (jakýkoliv, ať již CD-ROM, harddisk či |
1015 |
jiný) více oddělených programů s různými licencemi. Je to pouhé |
1016 |
seskupování. Distribuce dvou programů jednomu člověku v tom samém čase není |
1017 |
něco, do čeho bychom mi mohli mluvit. Občas bych si přál, aby byla pravda, |
1018 |
že pokud společnost distribuuje nějaký produkt společně s GPL software, musí |
1019 |
i tento produkt být svobodným software. Není to ale tak. Největší možná šíře |
1020 |
je samotný program. Pokud existují dva programy, které spolu pracují „na |
1021 |
dosah ruky,” např. zasíláním zpráv, jsou právně naprosto |
1022 |
samostatné. Přidáváním tohoto nesvobodného software do distribuce předávají |
1023 |
uživatelům velmi špatné filosofické a politické myšlenky. Říkají uživatelům: |
1024 |
„Je vpořádku používat nesvobodný software. Dáváme ho sem jen jako bonus.”</p> |
1025 |
|
1026 |
<p>Když se podíváte na časopisy o GNU/Linuxu, stěží uvidíte nějaký s názvem |
1027 |
GNU/Linux, většinou mají v názvu Linux-něco. Většinou tedy nazývají systém |
1028 |
Linux. Bývají přeplněné reklamami na nesvobodný software běžící na |
1029 |
GNU/Linuxu. Tyto reklamy se většinou zaměřují na stejné poselství. Říkají: |
1030 |
„Nesvobodný software je pro vás dobrý. Je tak dobrý, že byste za něj měli |
1031 |
dokonce <em>platit</em>.” <i>[Smích]</i></p> |
1032 |
|
1033 |
<p>Nazývají tento software „balíčky s přidanou hodnotou.” Říkají: „Važte si |
1034 |
vhodnosti pro praxi, ne svobody.” Já s těmito hodnotami nesouhlasím, takže |
1035 |
je nazývám „o svobodu obrané balíčky.” <i>[Smích]</i> Jestli jste si |
1036 |
instalovali svobodný operační systém, žijete ve svodoném světě. Můžete si |
1037 |
užívat výhod svobody, pro které jsme tolik let pracovali. Tyto balíčky vám |
1038 |
dávají možnost utáhnout si kolem sebe řetězy.</p> |
1039 |
|
1040 |
<p>A konečně, pokud se podíváte na nějaké obchodní show věnované používání |
1041 |
systému GNU-Linux, všechny se nazývají „Linux show.” Ukazují jak svobodný |
1042 |
software, tak nesvobodný software, a tak vlastně spečeťují správnost užívání |
1043 |
nesvobodného software. Téměř kamkoliv se v naší komunitě podíváte, instituce |
1044 |
schvalují nesvobodný software, čímž úplně negují myšlenky na svobodu, kvůli |
1045 |
kterým GNU vzniklo. A jediné místo, kde zřejmě lidé přijdou do styku s |
1046 |
našimi ideemi a svobodou, je projekt GNU – ve spojení se svobodným |
1047 |
software. Proto vás žádám: prosím, nazývejte systém „GNU/Linux.” Vysvětlete |
1048 |
takto těm lidem, odkud systém vzešel a proč.</p> |
1049 |
|
1050 |
<p>Pouhým používáním toho jména samozřejmě nebudete automaticky vysvětlovat |
1051 |
historii. Můžete napsat o čtyři znaky více, vyslovit o dvě slabiky |
1052 |
více. GNU/Linux je ale pořád ještě méně slabik než Windows |
1053 |
2000. <i>[Smích]</i> Neříkáte jim tím moc, ale připravujete je, takže když |
1054 |
příště uslyší o GNU – a o tom to je – budou vědět, jak se jich to týká. A v |
1055 |
tom je obrovský rozdíl. Pomozte nám tedy.</p> |
1056 |
|
1057 |
<p>Určitě jste zaznamenali, že Microsoft nazval GPL „open source licencí.” |
1058 |
Nechtějí, aby o tom lidé přemýšleli v souvislosti se svobodou. Snaží se |
1059 |
přesvědčit uživatele, aby o tom přemýšleli v omezených souvislostech, jen |
1060 |
jako konzumenti. (A samozřejmě ani konzumenti nepřemýšlejí příliš |
1061 |
racionálně, když si vyberou produkty Microsoftu.) Nechtějí, aby o věci lidé |
1062 |
přemýšleli jako občané či politici. To se jim nehodí. Přinejmenším je to |
1063 |
nepřátelské jejich obchodnímu modelu.</p> |
1064 |
|
1065 |
<p>A teď jak svobodný software… ok, mohu vám říci jak souvisí svobodný |
1066 |
software s naší společností. Druhé téma, které by nás mohlo zajímat je, jak |
1067 |
souvisí svobodný software s obchodem. Ve skutečnosti je totiž svobodný |
1068 |
software pro obchod <em>ohromně</em> užitečný. Konec konců, většina |
1069 |
obchodníků ve vyspělých zemích svobodný software používá. Pouze malý zlomek |
1070 |
software také vyvíjí.</p> |
1071 |
|
1072 |
<p>A svobodný software je velmi výhodný pro společnost, která software používá, |
1073 |
protože má nad ním kontrolu. Uživatelé mají kontrolu nad tím, co program |
1074 |
dělá. Buď individuálně, pokud chtějí, či kolektivně, pokud chtějí. Každý, |
1075 |
koho to zajímá, může uplatnit jistý vliv. Pokud vás to nezajímá, nekoupíte |
1076 |
to. Budete používat to, co mají rádi ostatní. Ale pokud vás to zajímá, máte |
1077 |
jistý hlas. U proprietárního software skoro žádný hlas nemáte.</p> |
1078 |
|
1079 |
<p>U svobodného software si můžete změnit, co chcete změnit. Nevadí, že ve vaší |
1080 |
společnosti nemáte žádné programátory, to je vpořádku. Kdybyste chtěli |
1081 |
předělat stěny vaší budovy, nemusíte být truhlářská společnost, musíte mít |
1082 |
možnost jít, najít nějakou truhlářskou společnost a říct jim, aby to pro vás |
1083 |
udělali. Když potřebujete nějakou změnu ve vašem software, nemusíte být |
1084 |
programátorská společnost, stačí vám do nějaké zajít a říct: „Kolik chcete |
1085 |
za implementování téhle věci a kdy by to bylo hotovo?” A pokud by to |
1086 |
odmítli, můžete si najít někoho jiného.</p> |
1087 |
|
1088 |
<p>Je tu volný trh. Jakýkoliv business, který se zajímá o podporu, najde ve |
1089 |
svobodném software velkou výhodu. S proprietárním software jste odkázáni s |
1090 |
podporou na monopol. Pouze jedna společnost má zdrojový kód a možná pár |
1091 |
jiných si ho ještě koupilo za obrovské peníze, pokud se jedná o Microsoft |
1092 |
shared source. Ale těch je velmi málo. Nemáte moc na výběr u koho si |
1093 |
zajistit podporu. To znamená, že pokud nejste opravdový gigant, tak je |
1094 |
nezajímáte. Vaše společnost pro ně většinou není dostatečně významná, aby je |
1095 |
zajímalo, zda vás neztratí. Jak jednou používáte nějaký program, je jim |
1096 |
jasné, že nemáte jinou možnost, než získávat podporu od nich, protože přejít |
1097 |
na jiný software by přineslo mnoho komplikací. Nakonec si budete platit za |
1098 |
privilegium oznámit chybu. <i>[Smích]</i> A když si zaplatíte, řeknou vám: |
1099 |
„Dobře, ok, zaznamenali jsme vaše oznámení chyby v našem produktu. Za pár |
1100 |
měsíců si budete moci koupit upgrade a podívat se, zda jsme to opravili.” |
1101 |
<i>[Smích]</i></p> |
1102 |
|
1103 |
<p>Poskytovatelé podpory pro svobodný software si s tímto nevystačí. Musí se o |
1104 |
zákazníky starat. Samozřejmě můžete získat mnoho dobré podpory i zdarma, |
1105 |
zasláním dotazu na internet. Možná dostanete odpověď příští den, ale to není |
1106 |
samozřejmě jisté. Pokud chcete mít jistotu, měli byste se spíš dohodnout s |
1107 |
nějakou společností a platit jim za to. A to je jedna z cest, jak může |
1108 |
pracovat obchod založený na svobodném software.</p> |
1109 |
|
1110 |
<p>Další výhodou svobodného software pro obchod je bezpečnost a soukromí. To |
1111 |
platí samozřejmě i pro jednotlivce, ale teď o tom budu hovořit v souvislosti |
1112 |
s obchodem. Když je program proprietární, tak nemůžete ani s jistotou říci |
1113 |
co vlastně dělá.</p> |
1114 |
|
1115 |
<p> Může mít vlastnosti, které byste opravdu neměli rádi, kdybyste o nich |
1116 |
věděli. Program by mohl mít třeba backdoor, který dovolí vývojáři dostat se |
1117 |
do vašeho stroje. Byl by třeba schopen sledovat vaši činnost a odesílat |
1118 |
informace zpět. To není neobvyklé. Software Microsoftu to dělá, ale není to |
1119 |
pouze Microsoft. Dělají to i jiné programy. Nemůžete ani říci, jestli to |
1120 |
dělá tohle. A nemůžete ani spoléhat na to, že programátor je naprosto |
1121 |
poctivý, každý programátor dělá chyby. V programu se mohou vyskytovat chyby, |
1122 |
které ohrozí vaši bezpečnost, ale nikdo je úmyslně nezavinil. Podstatné ale |
1123 |
je, že pokud to není svobodný software, nemůžete je najít a nemůžete je ani |
1124 |
opravit.</p> |
1125 |
|
1126 |
<p>Nikdo nemá čas, aby si prověřoval zdrojové kódy každého programu, který |
1127 |
používá. Nebudete to dělat. Ale svobodný software je větší komunita a jsou v |
1128 |
ní i lidé, kteří věci kontrolují. A vy můžete z té jejich kontroly |
1129 |
těžit. Když se vyskytne nějaká nechtěná chyba (a ona se čas od času vyskytne |
1130 |
v každém programu), mohou ji najít a opravit. Je mnohem méně |
1131 |
pravděpodobnější, že by lidé dali do svého software trojského koně či nějaký |
1132 |
odposlouchávací kód, když si myslí, že mohou být chyceni. Vývojáři |
1133 |
proprietárního software ví, že chyceni nebudou. Projde jim to, nikdo to |
1134 |
nezjistí. Ale vývojář svobodného software musí počítat s tím, že lidé se |
1135 |
budou koukat a uvidí, jestli to tam je. Ve svobodném software nemůžeme do |
1136 |
programů zabudovávat věci, které by se uživatelům nelíbily, protože pokud |
1137 |
bychom to udělali, vytvořili by si verzi, ve které by to nebylo. Všichni by |
1138 |
brzo začali používat tuto verzi.</p> |
1139 |
|
1140 |
<p>Když píšete svobodný program, chcete, aby měli lidé rádi vaši verzi.Nebudete |
1141 |
do programu zabudovávat věc, o které si myslíte, že ji bude mnoho lidí |
1142 |
nenávidět a budou si instalovat jiné verze místo té vaší. Prostě si jen |
1143 |
uvědomíte, že ve světě svobodného software je králem uživatel. Ve světě |
1144 |
proprietárního software to tak není, tam jste jenom zákazníkem a nemůžete do |
1145 |
vývoje nijak mluvit.</p> |
1146 |
|
1147 |
<p>V tomto ohledu je svobodný software nový obor, ktde je možné zavést |
1148 |
demokracii. Profesor Lessig, který je teď ve Stanfordu, chytře poznamenal, |
1149 |
že kód programů se chová podobně jako zákony. Ten, kdo vytváří software, jež |
1150 |
používá většina lidí a to k různým účelům, ten vlastně píše zákony, podle |
1151 |
kterých se budou řídit lidské životy. Se svobodným software mohou tyto |
1152 |
zákony vzniknout demokraticky. Není sice ta klasická forma demokracie, |
1153 |
nebudou velké volby a referendum „jak by měla být implementována tahle věc?” |
1154 |
<i>[Smích]</i> Místo toho dáme možnost všem, kteří by na implementaci této |
1155 |
funkce chtěli pracovat. Když budete chtít tu funkci nějakým způsobem |
1156 |
naprogramovat, udělejte to. Buď se to udělá tak, nebo nějak jinak, to není |
1157 |
podstatné. Když to lidi budou chtít nějakým způsobem, udělá se to tak. Takto |
1158 |
každý přispívá do veřejných rozhodnutí tím, že prostě dělá věci tak, jak je |
1159 |
chce dělat on.</p> |
1160 |
|
1161 |
<p>Můžete učinit kolik kroků chcete. Obchod může také udělat tolik kroků, kolik |
1162 |
pro něj bude užitečné. A až všechna tato vylepšení přidáte, určíte tím, jak |
1163 |
by měl software dále pokračovat.</p> |
1164 |
|
1165 |
<p>Často je velmi užitečné mít možnost vzít si části z již existujících |
1166 |
programů – většinou jsou to velké části – a potom dopsat zbytek kódu |
1167 |
sám. Vytvoříte tak program, který dělá přesně to, co potřebujete, ale který |
1168 |
byste vyvíjeli věky, kdybyste to museli dělat od začátku, kdybyste nemohli |
1169 |
vykuchat již existující svobodné programy.</p> |
1170 |
|
1171 |
<p>Jiná výhoda plynoucí z toho, že králem je uživatel, je fakt, že software pak |
1172 |
bývá velmi dobře kompatibilní a standardizovaný. Proč? Protože to mají rádi |
1173 |
uživatelé. Uživatelé pravděpodobně zamítnou program, který by byl výrazně |
1174 |
nekompatibilní. Občas se sice objeví skupinka lidí, která z nějakých |
1175 |
specifických důvodů potřebuje nějaký druh nekompatibility, mají ji mít, to |
1176 |
je vpořádku, ale pokud chtějí uživatelé následovat standardy, vývojáři to |
1177 |
musí respektovat. A my to respektujeme. Na druhé straně vývojáři |
1178 |
proprietárního software často úmyslně <em>ignorují</em> standardy proto, |
1179 |
protože je to pro ně výhodné. Není to proto, že by tím nějak chtěli pomoci |
1180 |
uživatelům, ale spíše proto, že je tak mohou omezovat. Mohou je uzamknout ve |
1181 |
svém produktu. Dokonce čas od času i schválně mění formáty souborů, aby |
1182 |
donutili uživatele zakoupit novější verzi.</p> |
1183 |
|
1184 |
<p>Archiváři se střetávají s problémem, protože soubory napsané na počítači |
1185 |
před deseti lety již nejsou přístupné. Byly vytvořeny s proprietárním |
1186 |
software, který je dnes již ztracen. Kdyby to bylo napsáno se svobodným |
1187 |
software, mohli bychom jej oprášit a znovu spustit. Staré záznamy by tedy |
1188 |
nebyly ztraceny, nebyly by nedostupné. Stěžovali si na to dokonce NPR a |
1189 |
zmiňovali svobodný software jako řešení. Pokud ukládáte svá data s |
1190 |
proprietárním software, vpodstatě strkáte hlavu do oprátky.</p> |
1191 |
|
1192 |
<p>Mluvil jsem o tom, jak souvisí svobodný software s většinou obchodních |
1193 |
činností. Jak se ale dotýká úzké oblasti softwarového businessu? Většinou |
1194 |
vůbec nijak. Důvodem je, že 90% softwarového průmyslu (aspoň tak mi to bylo |
1195 |
řečeno) tvoří vývoj na zakázku. Software, který není vůbec určen k |
1196 |
zveřejnění. Takového software se vůbec etické otázky svobody či vlastnictví |
1197 |
software netýkají. Jak jsem již řekl, ta otázka je, zda mají uživatelé |
1198 |
svobodu modifikovat a redistribuovat program. Pokud existuje jenom jeden |
1199 |
uživatel a ten má tato práva, žádný problém v tom není. Ten uživatel |
1200 |
<em>má</em> svobodu dělat tyto věci. Ve skutečnosti je <em>jakýkoliv</em> |
1201 |
program vyvinutý softwarovou společností pro nějaké konkrétní použití ve |
1202 |
firmě svobodným software. Samozřejmě za předpokladu, že tato firma trvala na |
1203 |
předání zdrojových kódů a všech práv.</p> |
1204 |
|
1205 |
<p>Tento problém se také netýká software, který je v hodinkách, mikrovlnné |
1206 |
troubě či software, který ovládá elektroniku motoru v autě. To jsou případy, |
1207 |
kde nebudete downloadovat a instalovat. Z pohledu uživatele se nejedná o |
1208 |
opravdový počítač. Tyto etické otázky tedy nejsou v daném kontextu tak |
1209 |
důležité. Největší část softwarového průmyslu bude tedy nedotčeně pokračovat |
1210 |
dále tak jako dříve. Zajímavé na tom je, že jelikož je velký zlomek |
1211 |
zaměstnání v softwarovém průmyslu právě v těchto odvětvích, tak i kdyby |
1212 |
neexistovalo nic jako business založený na svobodném software, mohli by si |
1213 |
programátoři vydělávat takto, psaním software na zakázku. <i>[Smích]</i> Je |
1214 |
jich mnoho, ten poměr je velký.</p> |
1215 |
|
1216 |
<p>Ale je tomu tak, že existuje obchod založený na svobodném |
1217 |
software. Společnosti se svobodným software existují. Na následující tiskové |
1218 |
konferenci se objeví lidé z několika takových společností. Existují |
1219 |
samozřejmě také společnosti, které nejsou <em>na</em> svobodném software |
1220 |
založené, ale vyvíjejí i užitečný svobodný software.</p> |
1221 |
|
1222 |
<p>Jak to chodí v obchodě založeném na svobodném software? No někdo třeba |
1223 |
prodává kopie. Máte možnost si program zkopírovat, ale i tak mohou prodat |
1224 |
tisíce kopií měsíčně. Jiné zase zprostředkovávají různé služby. Já jsem v |
1225 |
druhé polovině osmdesátých let také prodával podporu ke svobodnému |
1226 |
software. Vpodstatě jsem řekl, že za 200 dolarů za hodinu změním v GNU |
1227 |
software, který jsem napsal, co budete chtít. To byla velmi tvrdá taxa, ale |
1228 |
to se vztahovalo k programům, které jsem já sám napsal a lidé si |
1229 |
uvědomovali, že já tu práci mohu udělat podstatně rychleji. <i>[Smích]</i> |
1230 |
Vydělával jsem si tak na živobytí. Ve skutečnosti jsem si vydělal více než |
1231 |
kdykoliv předtím. Také jsem učil. To jsem dělal až do roku 1990, kdy jsem |
1232 |
dostal velkou cenu a nemusel jsem se tím již zabývat.</p> |
1233 |
|
1234 |
<p>V roce 1990 také vznikla první společnost, která měla obchodovat v oblasti |
1235 |
svobodného software. Jmenovala se Cygnus Support. Náplní práce bylo přesně |
1236 |
to, co jsem do té doby dělal já. Kdybych to potřeboval, mohl jsem pro ně |
1237 |
pracovat, ale uvědomil jsem si, že by bylo pro toto hnutí bylo lepší, abych |
1238 |
zůstal nezávislý na společnostech. Tím pádem mohu o různých společnostech se |
1239 |
svobodným či proprietárním software říkat dobré či špatné věci bez rizika |
1240 |
konfliktu zájmů. Cítil jsem, že bych se mohl věnovat svobodnému software |
1241 |
více. Samozřejmě bych s nimi ale pracoval, kdybych pro zajištění peněz pro |
1242 |
život musel. Byl to etický business a neexistoval žádný důvod, proč bych se |
1243 |
měl kvůli práci pro ně cítit zahanbený. Společnost v prvních letech |
1244 |
existence profitovala. Byla vytvořena s velmi malým kapitálem, muselo stačit |
1245 |
to, co měli její tři zakladatelé. Každým rokem rostla a každý rok |
1246 |
vydělávala, až doplatili na chamtivost, začali hledat vnější investory. Na |
1247 |
to doplatili. Tomu ale předcházelo několik úspěšných let.</p> |
1248 |
|
1249 |
<p>To poukazuje na jeden zajímavý fakt. K vývoji svobodného software |
1250 |
nepotřebujete mít kapitál. Nechci říci, že to je k ničemu, <em>může</em> vám |
1251 |
to pomoci. Pokud máte kapitál, můžete najmou t lidi a nechat je napsat kopu |
1252 |
svobodného software. Hodně toho ale můžete docílit i jako malá skupinka |
1253 |
lidí. Tato obrovská efektivita vývoje je jedním z důvodů, proč by se měl |
1254 |
svět obrátit ke svobodnému software. Je lež, když Microsoft říká: „GNU GPL |
1255 |
je špatná, protože jim stěžuje shromažďování kapitálu k vývoji nesvobodného |
1256 |
software.” My totiž nepotřebujeme, aby nám ten software zvyšoval |
1257 |
kapitál. Jsme schopni tu práci dělat i bez něj. Děláme to i bez něj.</p> |
1258 |
|
1259 |
<p>Lidé říkali, že se nám nikdy nepovede dokončit kompletní operační |
1260 |
systém. Dokončili jsme jej a udělali jsme toho ještě mnohem více. A řekl |
1261 |
bych, že nám neschází již tak mnoho k tomu, abychom poskytli všechen obecný |
1262 |
software, který veřejnost potřebuje. A to ve světě, kde více jak 90% lidí |
1263 |
ještě náš svobodný software nepoužívá! A to ve světě, kde… Ačkoliv v |
1264 |
určitých oborech obchodní činnosti, však víte… více jak polovina |
1265 |
webových serverů na světě funguje na GNU/Linuxu s Apachem jako web serverem.</p> |
1266 |
|
1267 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: [Neslyšitelné] … Co jste to řekl před slovem |
1268 |
Linux?</p> |
1269 |
|
1270 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Řekl jsem GNU/Linux.</p> |
1271 |
|
1272 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano?</p> |
1273 |
|
1274 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, pokud mluvím o jádře, nazývám jej |
1275 |
Linux. Však víte, jmenuje se tak. Jádro bylo napsáno Liusem Torvaldsem a |
1276 |
měli bychom jej z respektu k němu nazývat jménem, které vybral.</p> |
1277 |
|
1278 |
<p>Ale všeobecně vzato, v businessu ho většina lidí nepoužívá. Většina |
1279 |
domácností jej ještě nepoužívá. Až začnou, měli bychom automaticky dostat |
1280 |
desetkrát více dobrovolníků a desetkrát více zákazníků pro obchod. To pro |
1281 |
nás bude důležitým skokem. V tomto bodě jsem docela rád, že jsme |
1282 |
<em>schopni</em> dělat naši práci.</p> |
1283 |
|
1284 |
<p>To je velmi důležité, protože Microsoft se nás snaží zastrašit: „Jediná |
1285 |
cesta jak můžete vyvíjet software, jediný způsob, jak zajistit inovaci je |
1286 |
dát nám moc. Dovolte nám, abychom vás ovládli. Ponechte nám kontrolu nad |
1287 |
tím, co budete moci se software dělat, abychom z vás mohli vyždímat mnoho |
1288 |
peněz a použít část z toho na vývoj nového software, zbytek si ponecháme |
1289 |
jako zisk.”</p> |
1290 |
|
1291 |
<p>Nikdy byste se neměli cítit tak zoufalí, abyste se vzdali svojí svobody. To |
1292 |
by bylo velmi nebezpečné.</p> |
1293 |
|
1294 |
<p>Jiná věc, kterou Microsoft (dobře, nejen Microsoft, lidé obecně, kteří |
1295 |
nepodporují svobodný software) mají žebříček hodnot, ve kterém je zajímají |
1296 |
pouze krátkodobé výhody. „Kolik peněz letos vydělám?” Krátkodobé a omezené |
1297 |
myšlení. Nedovedou si představit, že by někdo mohl něco obětovat pro získání |
1298 |
či udržení si svobody.</p> |
1299 |
|
1300 |
<p>Včera vedlo mnoho lidí projevy o Američanech, kteří se obětovali pro svobodu |
1301 |
svých krajanů. Někteří učinili i velké oběti. Obětovali dokonce své životy |
1302 |
pro svobody, o kterých každý v naši zemi určitě alespoň |
1303 |
slyšel. (Přinejmenším v některých případech; Asi budeme muset ignorovat |
1304 |
válku ve Vietnamu.)</p> |
1305 |
|
1306 |
<p>[Poznámka editora: Předchozí den byl v USA Memorial Day. Memorial Day (Den |
1307 |
vzpomínky) je dnem vzpomínky na válečné hrdiny.]</p> |
1308 |
|
1309 |
<p>Udržet svobodu v používání software naštěstí nevyžaduje žádné velké oběti, |
1310 |
jen malé, malé oběti stačí. Oběti jako naučit se ovládat příkazovou řádku, |
1311 |
pokud ještě nemáme hotové grafické uživatelské rozhraní. Nebo jako zaplatit |
1312 |
nějaké softwarové společnosti, aby mohla během několika let vyvinout nějaký |
1313 |
software, který potřebujeme. Existují různé malé oběti, které můžeme všichni |
1314 |
udělat. V dlouhodobém měřítku to budeme my, kdo z nich bude |
1315 |
profitovat. Vidíte, že je to spíš investice, než oběť! Potřebujeme pouze |
1316 |
pohlížet na věc dlouhodobě, abychom si uvědomili, že je pro nás výhodné |
1317 |
investovat do zlepšování naší společnosti a nesmíme počítat nikláky a centy |
1318 |
krátkodobého zisku z takových investicí.</p> |
1319 |
|
1320 |
<p>Zde moje přednáška vpodstatě končí.</p> |
1321 |
|
1322 |
<p>Rád bych ještě zmínil, že Tony Stanco navrhuje nový způsob přístupu k |
1323 |
obchodu se svobodným software, který on nazývá „Free Developers” (svobodní |
1324 |
vývojáři). Má to být určitá obchodní struktura, kde by, jak doufáme, měly |
1325 |
být výtěžky distribuovány všem programátorům svobodného software, kteří zde |
1326 |
pracují. Mají vyhlídky na získání rozsáhlého kontraktu na vývoj vládního |
1327 |
software v Indii. Protože chtějí jako základ použít svobodný software, mohou |
1328 |
tím ušetřit obrovské částky.</p> |
1329 |
|
1330 |
<p>Takže teď prosím otázky.</p> |
1331 |
|
1332 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: <i>[Neslyšitelné]</i></p> |
1333 |
|
1334 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohl byste prosím mluvit trošku více nahlas? |
1335 |
Neslyším vás.</p> |
1336 |
|
1337 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jak by mohla společnost jako třeba Microsoft |
1338 |
aplikovat smlouvu svobodného software?</p> |
1339 |
|
1340 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Microsoft ve skutečnosti plánuje přesunout hodně |
1341 |
svých aktivit do oblasti služeb. To, co plánují udělat, je špinavé a |
1342 |
nebezpečné. Chtějí totiž svázat služby s programy, jedno k druhému. K tomu, |
1343 |
abyste mohli použít nějakou službu, budete muset mít program od Microsoftu, |
1344 |
a pokud budete naopak k programu potřebovat nějakou službu, musí být od |
1345 |
Microsoftu. Bude to všechno provázané dohromady, to je jejich plán.</p> |
1346 |
|
1347 |
<p>Zajímavé je na tom to, že tyto služby nevznáší otázku etiky svobodného a |
1348 |
nesvobodného software. Bylo by absolutně vpořádku, kdyby použili tento |
1349 |
business k tomu, aby si zajišťovali zisk jejich prodáváním. Microsoft ale |
1350 |
plánuje udělat to tak, aby dosáhl ještě většího uzamknutí uživatelů – a |
1351 |
ještě většího monopolu – na software i na služby. Vyšel o tom nedávno jeden |
1352 |
článek… myslím, že v Business Weeku. Ostatní říkají, že to přemění |
1353 |
Net v město Microsoftu.</p> |
1354 |
|
1355 |
<p>To je důležité, protože, jak víte, soud doporučil rozdělení Microsoftu na |
1356 |
část vyrábějící operační systémy a aplikace. To by ale nemělo žádný smysl, |
1357 |
nebylo by to k ničemu dobré.</p> |
1358 |
|
1359 |
<p>Po tom, co jsem shlédl ten článek, myslím, že by bylo užitečné a efektivní |
1360 |
rozdělit Microsoft na část poskytující software a na část poskytující služby |
1361 |
a požadovat, aby spolu neměly přiliš úzké vztahy. Oddělení služeb by muselo |
1362 |
publikovat návrhy rozhraní, aby mohl k takové službě každý napsat |
1363 |
klienta. Asi musí za ty služby platit, ale to je vpořádku. To je zas úplně |
1364 |
jiný problém.</p> |
1365 |
|
1366 |
<p>Kdyby byl Microsoft takto rozdělen […], služby a software, neměli by |
1367 |
příležitost využívat služby k rozdrcení konkurence svým software. My bychom |
1368 |
měli možnost vyvinout příslušný svobodný software a vy byste se s ním třeba |
1369 |
mohli připojovat na služby Microsoftu. Nám by to nevadilo.</p> |
1370 |
|
1371 |
<p>Konec konců protože Microsoft si podrobil většinu uživatelů, ostatní si jich |
1372 |
podrobili méně, problémem tedy není Microsoft a jenom Microsoft. Microsoft |
1373 |
je pouze největším příkladem problému, který se snažíme vyřešit. Je to |
1374 |
problém proprietárního softwre, který uživatelům bere svobody spolupráce a |
1375 |
tvoření etické společnosti. Neměli bychom se tak moc zaměřovat na |
1376 |
Microsoft. I přes to, že mi dali možnost zde vystoupit, nejsou ti jediní |
1377 |
důležití. Nejsou začátkem a koncem všeho.</p> |
1378 |
|
1379 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Předtím jste mluvil o filosofickém rozdílu mezi |
1380 |
open source software a svobodným software. Jak se díváte na současný trend |
1381 |
distribucí GNU/Linuxu podporovat pouze platformu Intel? Čím dál tím méně |
1382 |
programátorů programuje korektně a produkuje software, který se bude dát |
1383 |
zkompilovat kdekoliv. Dělají software, který prostě funguje na platformě |
1384 |
Intel.</p> |
1385 |
|
1386 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Já si nemyslím, že by to byla nějaká otázka |
1387 |
etiky. Ve skutečnosti ale občas portují GNU/Linux na nový počítač |
1388 |
společnosti, které ten počíta vyrobí. Toto zřejmě nedávno udělal Hewlett |
1389 |
Packard. Neplatili si port Windows, protože by je to stálo příliš. Ale |
1390 |
myslím, že portování GNU/Linuxu je stálo pět inženýrů na pár měsíců. Bylo to |
1391 |
lehké.</p> |
1392 |
|
1393 |
<p>Samozřejmě, že lidi povzbuzuji, aby používali <code>autoconf</code>, GNU |
1394 |
program, který usnadňuje portování programů. Nebo když někdo zašle autorovi |
1395 |
bug, který není na autorově verzi systému chybou, měl by jej také zahrnout |
1396 |
do programu. Ale nevidím v tom otázku etiky.</p> |
1397 |
|
1398 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Dva komentáře. Prvním je: nedávno jste měl |
1399 |
přednášku na MIT. Četl jstem přepis. Někdo se ptal na patenty a vy jste řekl |
1400 |
„Patenty jsou úplně jiný problém. Nemám k tomu žádné komentáře.”</p> |
1401 |
|
1402 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. Vlastně mám k patentům hodně co říci, ale to |
1403 |
zabere tak hodinu. <i>[Smích]</i></p> |
1404 |
|
1405 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Chtěl jsem jen říci, že dle mého názoru zde je |
1406 |
problém. Myslím, že existuje důvod, proč společnosti shrnují patenty i |
1407 |
copyrighty pod společnou střechu těžkého vlastnictví. Chtějí využít sílu |
1408 |
státu, aby si zajistili monopol. Stejná věc je na těchto záležitostech ne |
1409 |
to, že se týkají podobného problému. Ta motivace nespočívá ve službách |
1410 |
veřejnosti, ale v tvorbě monopolu pro své privátní zájmy a to je to, co |
1411 |
záležitosti shrnované pod „intelektuální vlastnictví” spojuje.</p> |
1412 |
|
1413 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Rozumím. Ale chci již odpovědět, protože nám |
1414 |
nezbývá moc času. Odpovím tedy na tohle.</p> |
1415 |
|
1416 |
<p>Máte pravdu v tom, že to je opravdu to, co chtějí. Je ale i jiný důvod, proč |
1417 |
chtějí používat termín „intelektuální vlastnictví.” Nechtějí totiž |
1418 |
povzbuzovat lidi, aby příliš detailně přemýšleli o otázkách copyrightu a |
1419 |
patentů. Copyrightové a patentové právo je úplně odlišné a y účinek |
1420 |
copyrightu a patentů na software je úpně odlišný.</p> |
1421 |
|
1422 |
<p>Softwarové patenty jsou omezením programátorů, zakazují jim vytvářet určité |
1423 |
typy programů. Zatímco copyright tohle nedělá. Copyright říká, že pokud něco |
1424 |
napíšete, můžete to distribuovat.</p> |
1425 |
|
1426 |
<p>Mají toho velmi málo společného, na velmi nízké úrovni. A vše ostatní je |
1427 |
jiné. Takže, prosím, abyste podporovali jasné myšlení, diskutujte o |
1428 |
copyright, nebo o patentech. Ale nediskutujte o „intelektuálním |
1429 |
vlastnictví.” Na intelektuální vlastnictví nemám názor. Názor mám na |
1430 |
copyrighty, patenty a software.</p> |
1431 |
|
1432 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Na začátku jste zmínil, že funkční jazyk, jako |
1433 |
třeba recepty, je počítačový program. Tady je ale trochu rozdíl mezi tímto a |
1434 |
jinými typy jazyka. To také způsobuje problém v případu DVD.</p> |
1435 |
|
1436 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Tyto body jsou pro věci z přírody částečně |
1437 |
podobné, ale částečně také odlišné. Nějaká část problému se přenáší, ale ne |
1438 |
celý. To je bohužel další hodinová přednáška, já nemám čas to zde |
1439 |
vysvětlovat. Řeknu ale, že všechny normální věci jsou od přírody svobodné |
1440 |
stejným způsobem, jako software. Víte o čem mluvím: knihy, manuály, |
1441 |
slovníky, recepty atd.</p> |
1442 |
|
1443 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mě zajímala on-line hudba, jsou zde podobnosti, ale |
1444 |
i odlišnosti.</p> |
1445 |
|
1446 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. Řekl bych, že minimální svobodou, jež |
1447 |
bychom měli mít pro jakýkoliv typ zveřejněné informace, je svoboda ji to |
1448 |
nekomerčně redistribuovat, doslovně. Pro funkční díla potřebujeme svobodu |
1449 |
komerčně zveřejnit modifikovanou verzi, protože je to pro společnost |
1450 |
strašlivě užitečné. Pro nefunkční díla, jako například věci sloužící k |
1451 |
zábavě, nebo, abych byl estetický, která představují pohled určité osoby, ta |
1452 |
by možná neměla být modifikována. A ono možná znamená, že je vpořádku mít |
1453 |
copyright pokrývající jejich veškerá komerční využití.</p> |
1454 |
|
1455 |
<p>Prosím, mějte na vědomí, že podle Ústavy USA je účelem copyrightu prospět |
1456 |
veřejnosti. Slouží k modifikaci jednání určitých soukromých stran parties, |
1457 |
aby vydali více knih. A přínosem je, že společnost diskutuje o různých |
1458 |
problémech a učí se a, jak víte máme literaturu. Máme vědecká díla. Účelem |
1459 |
je povzbuzovat to. Copyrighty neexistují kvůli autorům, natožpak kvůli |
1460 |
vydavtelům. Existují kvůli čtenářům a a těm, co mají prospěch ze sdělování |
1461 |
informací, ke kterému dochází, když lidé píší nebo čtou. A já s tímto cílem |
1462 |
souhlasím.</p> |
1463 |
|
1464 |
<p>Ale, ve věku počítačových sítí, není tato metoda déle udržitelná, protože |
1465 |
nyní vyžaduje Drákulova práva, která vpadávají do soukromí jednotlivce a |
1466 |
každého terorizují. Roky ve vězení za sdílení s kolegou. Nebylo to jako v |
1467 |
době tiskařského lisu. Tehdy byl copyright průmyslovou regulací. Omezoval |
1468 |
vydavatele! Nyní je to omezení uvalené vydavateli na veřejnost. Takže, |
1469 |
ačkoliv se jedná o stejný zákon, právní vztah je otočený o 180 stupňů.</p> |
1470 |
|
1471 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Takže můžete mít tutéž věc – ale je to jako, |
1472 |
kdybyste tvořil hudbu z jiné hudby.</p> |
1473 |
|
1474 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Správně. To je zajímavé.</p> |
1475 |
|
1476 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: A jedinečné, u nových děl, existuje stále velká |
1477 |
spolupráce.</p> |
1478 |
|
1479 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano. A myslím si, že to pravděpodobně vyžaduje |
1480 |
nějakou koncepci spravedlivého využití. Samozřejmě vytvoření |
1481 |
několikavteřinového samplu a jeho použití pro vytvoření nějakého hudebního |
1482 |
díla: samozřejmě by toto bylo spravedlivé využití. Dokonce i standardní |
1483 |
myšlenka ohledně spravedlivého využití to zahrnuje, pomyslíte-li na |
1484 |
to. Whether courts agree, I'm not sure, but they should. That wouldn't be a |
1485 |
real change in the system as it has existed.</p> |
1486 |
|
1487 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Co si myslíte o publikování veřejných informací v |
1488 |
proprietárních formátech?</p> |
1489 |
|
1490 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: No, nemělo by to být. Myslím tím, že vláda by |
1491 |
nikdy neměla nutit občany, aby používali ne svobodné programy k přístupu k |
1492 |
informacím a při komunikaci s ní.</p> |
1493 |
|
1494 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Byl jsem uživatelem, teď řeknu, GNU/Linuxu.</p> |
1495 |
|
1496 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Děkuji. <i>[Smích]</i></p> |
1497 |
|
1498 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: … několik posledních let. Chyběla mi ale |
1499 |
jedna základní věc, a to se myslím týká všech, totiž webový browser.</p> |
1500 |
|
1501 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano.</p> |
1502 |
|
1503 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Jedna z věcí, která byla rozhodně slabinou v |
1504 |
používání systému GNU/Linux bylo prohlížení webovýsh stránek, protože |
1505 |
hlevním nástrojem k tomuhle byl Netscape…</p> |
1506 |
|
1507 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: … který nebyl svobodným software. </p> |
1508 |
|
1509 |
<p>Nechte mě odpovědět na toto. Chtěl bych nejprve vyřešit toto, abychom se |
1510 |
mohli lépe orientovat v celém problému. Ano. Na lidi působil strašný tlak, |
1511 |
aby na GNU/Linuxových systémech používali Netscape Navigator. Vlastně ho |
1512 |
měly v sobě úplně všechny komerční distribuce. To je ironická situace: tak |
1513 |
těžce jsme pracovali na tom, abychom vytvořili svobodný operačná systém a |
1514 |
když se teď vydáte do obchodu, najdete zde různé verze GNU/Linuxu (většina |
1515 |
nese název Linux), ale žádná z nich není svobodná. Samozřejmě některé části |
1516 |
svobodné jsou, ale je zde i Netscape Navigator a možná také další nesvobodné |
1517 |
věci. Ve skutečnosti je velmi těžké najít svobodný systém, pokud nevíte |
1518 |
úplně přesně, co děláte. Nebo můžete si Netscape Navigator neinstalovat.</p> |
1519 |
|
1520 |
<p>Ve skutečnosti existovaly svobodné prohlížeče po mnoho let. Já jsem byl |
1521 |
např. zvyklý používat webový browser s názvem „Lynx.” Je to svobodný |
1522 |
negrafický browser; pouze textový. Má jednu ohromnou výhodu a to, že |
1523 |
nevidíte reklamy. <i>[Smích] [Potlesk]</i></p> |
1524 |
|
1525 |
<p>Existuje však i svobodný grafický browser Mozilla, který se nyní dostává do |
1526 |
stavu, kdy ho již můžete používat. Občas ho také používám.</p> |
1527 |
|
1528 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Velmi dobrý byl Konqueror 2.01.</p> |
1529 |
|
1530 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě. To je další svobodný grafický |
1531 |
browser. Já myslím, že už konečně ten problém s browsery bude vyřešen.</p> |
1532 |
|
1533 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete mi říci něco o filosofickém a etickém |
1534 |
rozdělení mezi svobodným software a open source? Myslíte, že jsou |
1535 |
nesmiřitelné? …</p> |
1536 |
|
1537 |
<p><i>[mění se páska v nahrávacím zařízení, konec otázky a začátek odpovědi |
1538 |
chybí]</i></p> |
1539 |
|
1540 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: … ke svobodě a etice. Nebo kdykoliv prostě |
1541 |
řeknete: „Doufám, že se vy společnosti rozhodnete, že je pro vás výhodnější |
1542 |
dovolit nám dělat tyto věci.”</p> |
1543 |
|
1544 |
<p>Ale jak jsem řekl, v mnoha praktických úkolech ani nezáleží, jaká je |
1545 |
politika dané osoby. Když někdo nabídne pomoc projektu GNU, tak neříkáme |
1546 |
„Musíš souhlasit s naší politikou.” Řekneme, že v balíčcích GNU musíte |
1547 |
nazývat systém GNU/Linux a musíte to nazývat svobodný software. Co říkáte, |
1548 |
když nemluvíte s projektem GNU, je na vás.</p> |
1549 |
|
1550 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Společnost IBM odstartovala nedávno kampaň pro |
1551 |
vládní úřady, kterým chtějí prodat své velké stroje a jako systém si vybrali |
1552 |
Linux, říkají mu Linux.</p> |
1553 |
|
1554 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, samozřejmě, ve skutečnosti je to systém |
1555 |
GNU/Linux. <i>[Smích]</i></p> |
1556 |
|
1557 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Právě! Řekněte to hlavnímu obchodnímu |
1558 |
manažerovi. Vůbec o GNU neví.</p> |
1559 |
|
1560 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Komu že bych měl říci?</p> |
1561 |
|
1562 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hlavnímu obchodnímu manažerovi.</p> |
1563 |
|
1564 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Aha, jasně. Problém je v tom, že oni si už dříve |
1565 |
pečlivě vybrali, co budou říkat, aby to pro ně bylo co |
1566 |
nejvýhodnější. Důležité totiž je, že otázka toho co je správnější či |
1567 |
spravedlivější není pro takové firmy to nejdůležitější. U malých společností |
1568 |
bychom mohli najít ředitele, který by přemýšlel o takových věcech, mohl by |
1569 |
se rozhodnout používat správný název. Ne ale takové obrovské společnosti. Je |
1570 |
to ostuda.</p> |
1571 |
|
1572 |
<p>S tím co dělá IBM souvisí ještě jeden důležitý a podstatný problém a to, že |
1573 |
oni říkají, že vkládají do „Linuxu” miliardu dolarů. Možná bych ale měl také |
1574 |
dát uvozovky kolem slova „do”, protože část z toho sice je placení lidí, |
1575 |
kteří píší svobodný software, ale druhá část slouží k placení lidí, kteří |
1576 |
píší proprietární software, nebo proprietární software portují, aby běžel na |
1577 |
GNU/Linuxu. To <em>není</em> příspěvek naší komunitě. IBM to ale všechno |
1578 |
strká na jednu hromadu. Část z toho může být reklama, což pro nás může být |
1579 |
částečně přínostné, ačkoliv by to bylo také částečně špatné. Je to |
1580 |
komplikovaná situace. Něco z toho, co oni dělají, je pomocí, něco není a |
1581 |
něco je také částečná pomoc, ale ne přesně. Nemůžete to prostě všechno |
1582 |
smíchat dohromady a myslet si „Wow! Bomba! Miliarda dolarů od IBM.” |
1583 |
<i>[Smích]</i> To je strašné zjednodušení.</p> |
1584 |
|
1585 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete se trošku více zmínit o důvodech, které vás |
1586 |
vedly k navržení něčeho jako je General Public License.</p> |
1587 |
|
1588 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ok, to je – omlouvám se, ale já teď odpovídám na |
1589 |
jeho otázku. <i>[Smích]</i></p> |
1590 |
|
1591 |
<p><strong>SCHONBERG</strong>: Chcete si nechat nějaký čas na tiskovou |
1592 |
konferenci, nebo budete radši pokračovat tady?</p> |
1593 |
|
1594 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Kdo je tu na tiskovou konferenci? Není tu moc |
1595 |
tisku. Aha, tři – dobře. Nebude vám vadit, když budeme – když budu |
1596 |
pokračovat v zodpovídání otázek všech ještě tak deset minut? OK. Tak budeme |
1597 |
pokračovat v otázkách z publika.</p> |
1598 |
|
1599 |
<p>Ptáte se tedy na myšlení, z kterého vzešla GNU GPL? Část je v tom, že jsem |
1600 |
chtěl ochránit svobodu komunity od takových věcí, jaké jsem popisoval u |
1601 |
projektu X Windows a které se přihodily i ostatním svobodným programům. Ve |
1602 |
skutečnosti nebyly X Windows ještě vydány, když jsem o GPL přemýšlel, ale |
1603 |
viděl jsem, jak se tohle stávalo jiným svobodným programům. Stalo se to |
1604 |
třeba TeXu. Chtěl jsem zajistit, aby měli svobodu všichni uživatelé. Jinak |
1605 |
by se mi mohlo stát, že napíšu program a možná ho bude používat mnoho lidí, |
1606 |
ale ti by nemuseli mít svobodu. A jaký by to pak mělo účel?</p> |
1607 |
|
1608 |
<p>Říkal jsem si ale také, chci dát veřejnosti pocit, že to není kořist pro |
1609 |
nějaké parazity, kteří zrovna bloudí kolem. Když nepoužíváte copyleft, tak |
1610 |
vpodstatě říkáte <i>[Stallman mluví mírně]</i>: „Vezmi si můj kód a dělej si |
1611 |
s ním co chceš. Já neříkám ne.” Každý může přijít a říci <i>[nyní mluví |
1612 |
přísně]</i> „Ah, chci vytvořit nesvobodnou verzi tohohle. Prostě si to |
1613 |
vezmu.” Pravděpodobně udělají nějaká vylepšení. Tyto nesvobodné verze se pak |
1614 |
mohou zalíbit uživatelům a nahradit svobodné verze. Čeho jste tak dosáhli? |
1615 |
Pouze jste přispěli nějakému vlastnickému projektu!</p> |
1616 |
|
1617 |
<p>Když pak lidé vidí, co se děje, když vidí „ostatní mi vezmou co jsem udělal |
1618 |
a ani mi to nevrátí”, může to být pro ně velmi demoralizující. To není jen |
1619 |
spekulace. Já jsem viděl, jak se to opravdu stalo. Byla to část toho, co se |
1620 |
přihodilo naší komunitě, ke které jsem patřil v sedmdesátých letech. Někteří |
1621 |
lidé s námi přestávali spolupracovat. Předpokládali jsme, že z toho |
1622 |
profitují. Chovali se tak, jako by si mysleli, že profitují. Uvědomili jsme |
1623 |
si, že se mohou prostě vzdát spolupráce a nic nám nedají zpět. Neexistovalo |
1624 |
nic, co bychom s tím mohli dělat. To bylo velmi odrazující. My, kterým se to |
1625 |
nelíbilo, jsme dokonce diskutovali o možnostech, jak to zastavit, ale žádnou |
1626 |
jsme nenašli.</p> |
1627 |
|
1628 |
<p>GPL je tedy navržena k tomu, aby to zastavila. Říká: „Pokud se k naší |
1629 |
komunitě připojíte, jste vítáni a můžete používat náš kód. Můžete jej |
1630 |
používat na jakoukoliv práci. Pokud ale vydáte modifikovanou verzi, musíte |
1631 |
ji uveřejnit v naší komunitě, jako součást naší komunity, jako součást |
1632 |
svobodného světa.”</p> |
1633 |
|
1634 |
<p>Vlastně existuje i mnoho různých cest, jak mohou lidé těžit z výhod našeho |
1635 |
software a nijak nám nepřispívat; nemusíte třeba psát software, abyste mohli |
1636 |
používat náš systém. Nepožadujeme po vás, abyste pro nás cokoliv |
1637 |
dělali. Pokud ale děláte určitý typ věcí, musíte nám s nimi přispět. Takže |
1638 |
to znamená, že naše komunita není jen tak nějaká rohožka u dveří. A myslím, |
1639 |
že to dodalo lidem sílu cítit: „Jen tak někdo si po nás nebude dupat. My se |
1640 |
mu postavíme.”</p> |
1641 |
|
1642 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Ano, moje otázka se týkala svobodného, ale |
1643 |
necopyleftovaného software. Když ho může každý vzít a udělat z něj |
1644 |
vlastnický, není také možné vzít ho, udělat nějaké změny a vydat to celé pod |
1645 |
GPL?</p> |
1646 |
|
1647 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ano, je to možné.</p> |
1648 |
|
1649 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: To by udělalo ze všech budoucích kopií GPL |
1650 |
software.</p> |
1651 |
|
1652 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Kopií z té určité větve. Vysvětlím ale, proč |
1653 |
tohle neděláme.</p> |
1654 |
|
1655 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Hmm?</p> |
1656 |
|
1657 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Vysvětlím, proč to neděláme. Nechte mě to |
1658 |
vysvětlit.</p> |
1659 |
|
1660 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: OK, ano.</p> |
1661 |
|
1662 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Mohli bychom to udělat, pokud bychom |
1663 |
chtěli. Mohli bychom vzít X Window, udělat kopii krytou GPL a udělat v ní |
1664 |
nějaké změny. Existuje ale mnohem větší skupina lidí, kteří vylepšují X |
1665 |
Window, a ti je nevydávají pod GPL. Kdybychom to tedy udělali, oddělovali |
1666 |
bychom se od nich. To by od nás nebylo moc hezké. Oni <em>jsou</em> část |
1667 |
naší komunity a přispívají do naší komunity.</p> |
1668 |
|
1669 |
<p>Za druhé, neměli bychom šanci, protože oni na X dělají mnohem více práce než |
1670 |
bychom mohli dělat my. Naše verze by tedy byla podřadná té jejich a lidé by |
1671 |
ji nepoužívali. To znamená: proč podstupovat všechny tyhle nesnáze?</p> |
1672 |
|
1673 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mmm hmm.</p> |
1674 |
|
1675 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Když tedy někdo napíše nějaké vylepšení do X |
1676 |
Windows, řeknu mu, aby spolupracoval s vývojáři X Windows, ať jim to pošle a |
1677 |
nechá je to použít tak, jak to oni uznají za vhodné. Oni vyvíjejí velmi |
1678 |
důležitou část svobodného software. Pro nás je dobré s nimi spolupracovat!</p> |
1679 |
|
1680 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: S výjimkou, co se týče X, přibližně před dvěma |
1681 |
roky, dokonce X Konsorcium vydalo svůj software jako omezený open |
1682 |
source…</p> |
1683 |
|
1684 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Oni jej <em>nikdy</em> nevydali jako open |
1685 |
source. Nakonec to nebylo open source. Možná říkali, že bylo. Nevzpomínám |
1686 |
si. Ale nebylo to open source. Bylo to omezené. Myslím, že jste to nemohli |
1687 |
komerčně redistribuovat. Nebo jste možná nemohli komerčně distribuovat |
1688 |
modifikovanou verzi, nebo něco takvého. Bylo v tom nějaké omezení, které jak |
1689 |
Hnutí svobodného software, tak hnutí open source pokládá za nepřijatelné.</p> |
1690 |
|
1691 |
<p>Ano, to vám necopyleftová licence dovoluje. Ve skutečnosti mělo X Konsorcium |
1692 |
velm izvláštní politiku. Říkají: „Pokud je váš program alespoň trošku |
1693 |
copyleftovaný, nemůžeme jej do naší distribuce zahrnout. Nebudeme jej vůbec |
1694 |
distribuovat.”</p> |
1695 |
|
1696 |
<p>Hodně lidí tak bylo nuceno nepoužívat copyleft. Všechen software byl |
1697 |
naprosto otevřený. Ti samí lidé, kteří předtím tlačili lidi, aby dovolovali |
1698 |
s jejich kódem dělat vše, později prohlásili: „Vpořádku. Teď si můžeme |
1699 |
přidat omezení.” To od nich nebylo příliš etické.</p> |
1700 |
|
1701 |
<p>Chceme ale v této situaci opravdu zaplácat mnoho zdrojů na udržování |
1702 |
alternativní verze X, kryté GPL? Nemělo by to žádný smysl. Máme na práci |
1703 |
spoustu jiných věcí. Pojdmě dělat radši tyto. Je lepší s vývojáři X |
1704 |
spolupracovat.</p> |
1705 |
|
1706 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Můžete prosím okomentovat, zda je GNU registrovaná |
1707 |
ochranná známka? Bylo by praktické zahrnout ji do GNU GPL, ta přece povoluje |
1708 |
ochranné známky?</p> |
1709 |
|
1710 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ve skutečnosti máme momentálně podanou žádost o |
1711 |
regisrtaci ochranné známky GNU. Je to ale z jiných důvodů. Bylo by na dlouho |
1712 |
to tu vše vysvětlovat.</p> |
1713 |
|
1714 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Mohli byste požadovat zobrazení této ochranné |
1715 |
známky ve všech programech krytých GPL.</p> |
1716 |
|
1717 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: To si nemyslím. Licence kryjí samotné programy a |
1718 |
pokud je nějaký program část projektu GNU, nikdo se nesnaží to |
1719 |
překroutit. Jméno systému jako celku je ale jiná záležitost. To je jen |
1720 |
taková poznámka, nestojí za to znovu to tu probírat.</p> |
1721 |
|
1722 |
<p><strong>OTÁZKA</strong>: Kdyby existovalo tlačítko, které byste mohl |
1723 |
zmáčknout a donutit tak všechny společnosti, aby udělali svůj software |
1724 |
svobodným, zmáčkl byste?</p> |
1725 |
|
1726 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: No, použil bych ho na publikovaný software. Víte, |
1727 |
já myslím, že lidé mají právo psát program soukromě, a používat ho |
1728 |
soukromě. To se týká i společností. Je to otázka soukromí. Je sice pravda, |
1729 |
že mohou nastat situace, kdy by daný program byl veřejnosti ohromně užitečný |
1730 |
a vy byste zabraňovali jeho využití, což by bylo špatné. To je ale jiný druh |
1731 |
špatnosti. To by byla jiná otázka, ačkoliv v tom samém oboru.</p> |
1732 |
|
1733 |
<p>Ale ano, já si myslím, že by všechen publikovaný software měl být |
1734 |
svobodný. A pamatujme si, že pokud tomu tak není, je to kvůli zásahu |
1735 |
vlády. Vláda zasahuje, aby jej učinila nesvobodným. Vláda vytváří speciální |
1736 |
právní možnosti a rozdává je vlastníkům programů, aby mohli využít policii k |
1737 |
tomu, aby nám zabránila určitými způsoby užívat jejich program. To bych |
1738 |
určitě chtěl ukončit. </p> |
1739 |
|
1740 |
<p><strong>SCHONBERG</strong>: Richardova přednáška bez pochyb vyvolala |
1741 |
obrovské množství intelektuální energie. Rád bych doporučil, aby část z té |
1742 |
energie byla využita k používání a možná i vývoji svobodného software.</p> |
1743 |
|
1744 |
<p>Měli bychom to tu nějak rychle ukončit. Chci jen říci, že Richard nechal do |
1745 |
profese, která je veřejnosti známá především svým apolitickým a nerdovským |
1746 |
přístupem, proniknout i určitou rovinu politické a etické polemiky, což je |
1747 |
dle mého názoru v tomto oboru bezprecedentní. Chtěl bych oznámit, že nyní je |
1748 |
přestávka.</p> |
1749 |
|
1750 |
<p><i>[Potlesk]</i></p> |
1751 |
|
1752 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Můžete odejít kdy chcete, však |
1753 |
víte. <i>[Smích]</i> Já vás tu nedržím jako ve vězení.</p> |
1754 |
|
1755 |
<p><i>[Publikum se zvedá a odchází…]</i></p> |
1756 |
|
1757 |
<p><i>[překrývající se konverzace]</i></p> |
1758 |
|
1759 |
<p><strong>STALLMAN</strong>: Ještě něco. Náš web: www.gnu.org .</p> |
1760 |
|
1761 |
<div class="translators-notes"> |
1762 |
|
1763 |
<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't have notes.--> |
1764 |
</div> |
1765 |
</div> |
1766 |
|
1767 |
<!-- for id="content", starts in the include above --> |
1768 |
<!--#include virtual="/server/footer.cs.html" --> |
1769 |
<div id="footer"> |
1770 |
<div class="unprintable"> |
1771 |
|
1772 |
<p>Dotazy ohledně FSF a GNU prosím posílejte na <a |
1773 |
href="mailto:gnu@gnu.org"><gnu@gnu.org></a>. Jsou tu i <a |
1774 |
href="/contact/">další možnosti jak kontaktovat</a> nadaci FSF. Ohledně |
1775 |
nefunkčních odkazů a dalších návrhů nebo oprav se prosím obracejte na <a |
1776 |
href="mailto:webmasters@gnu.org"><webmasters@gnu.org></a>.</p> |
1777 |
|
1778 |
<p> |
1779 |
<!-- TRANSLATORS: Ignore the original text in this paragraph, |
1780 |
replace it with the translation of these two: |
1781 |
|
1782 |
We work hard and do our best to provide accurate, good quality |
1783 |
translations. However, we are not exempt from imperfection. |
1784 |
Please send your comments and general suggestions in this regard |
1785 |
to <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> |
1786 |
|
1787 |
<web-translators@gnu.org></a>.</p> |
1788 |
|
1789 |
<p>For information on coordinating and submitting translations of |
1790 |
our web pages, see <a |
1791 |
href="/server/standards/README.translations.html">Translations |
1792 |
README</a>. --> |
1793 |
Pracujeme tvrdě a děláme to nejlepší, abychom vám přinesli přesné a kvalitní |
1794 |
překlady. Nicméně i my můžeme udělat chybu. Vaše komentáře a návrhy na |
1795 |
vylepšení vítáme na adrese <a href="mailto:web-translators@gnu.org"> |
1796 |
<web-translators@gnu.org></a>.</p> <p>Přečtěte si prosím <a |
1797 |
href="/server/standards/README.translations.html">Příručku překladatele</a>, |
1798 |
kde se dozvíte, jak koordinovat svoji práci a posílat překlady tohoto |
1799 |
článku.</p> |
1800 |
</div> |
1801 |
|
1802 |
<!-- Regarding copyright, in general, standalone pages (as opposed to |
1803 |
files generated as part of manuals) on the GNU web server should |
1804 |
be under CC BY-ND 4.0. Please do NOT change or remove this |
1805 |
without talking with the webmasters or licensing team first. |
1806 |
Please make sure the copyright date is consistent with the |
1807 |
document. For web pages, it is ok to list just the latest year the |
1808 |
document was modified, or published. |
1809 |
|
1810 |
If you wish to list earlier years, that is ok too. |
1811 |
Either "2001, 2002, 2003" or "2001-2003" are ok for specifying |
1812 |
years, as long as each year in the range is in fact a copyrightable |
1813 |
year, i.e., a year in which the document was published (including |
1814 |
being publicly visible on the web or in a revision control system). |
1815 |
|
1816 |
There is more detail about copyright years in the GNU Maintainers |
1817 |
Information document, www.gnu.org/prep/maintain. --> |
1818 |
<p>Copyright © 2001 Richard M. Stallman</p> |
1819 |
|
1820 |
<p>Tato stránka je vydána pod licencí <a rel="license" |
1821 |
href="http://creativecommons.org/licenses/by-nd/4.0/deed.cs">Creative |
1822 |
Commons Uveďte původ-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License</a>.</p> |
1823 |
|
1824 |
<!--#include virtual="/server/bottom-notes.cs.html" --> |
1825 |
<div class="translators-credits"> |
1826 |
|
1827 |
<!--TRANSLATORS: Use space (SPC) as msgstr if you don't want credits.--> |
1828 |
</div> |
1829 |
|
1830 |
<p class="unprintable"><!-- timestamp start --> |
1831 |
Aktualizováno: |
1832 |
|
1833 |
$Date: 2016/11/22 00:58:41 $ |
1834 |
|
1835 |
<!-- timestamp end --> |
1836 |
</p> |
1837 |
</div> |
1838 |
</div> |
1839 |
</body> |
1840 |
</html> |