Veverka

Veverka k nám chodí už od jara.

Na kompost dávám do mističky ptákům zbytek slunečnic, které zbyly od zimního krmení a právě na slunečnicová semínka začala veverka chodit.

Každý den jí tedy dávám pár ořechových jader a ráda má už zmiňovaná slunečnicová semínka.

Za těch pár měsíců už je docela krotká a vždycky vyhlíží, jestli už jí nesu večeři.

A když dostane jídlo, nechá mě k sobě přiblížit na pár kroků a docela ochotně pózuje při focení.

Přeji vám krásné a pohodové léto ať už ho trávíte doma, nebo na cestách

a děkuji za vaše zastavení :)

Konec dobrý, všechno dobré...

S publikováním tohoto příspěvku jsem si dala na čas, protože jsem nechtěla šťastný konec zakřiknout, ale v tuhle chvíli už snad můžu.

Hlavní roli v tomhle příběhu hraje jedna z našich želv.

není nad pohodu na sluníčku

Loni v polovině října v jednom z posledních krásných teplých dnů, se želvák Evžen rozhodl opustit ohrádku (nepodhrabal se a dodnes je nám záhadou jak se mu to povedlo, musel asi vylézt na záda druhé želvy a přes nízkou ohrádku přepadnout) když jsem přijela odpoledne z práce, želva byla pryč a přestože jsme během několika dnů prakticky obrátili zahradu vzhůru nohama, Evžena se nám najít nepodařilo.

Druhou želvu jsme v polovině listopadu zazimovali ve sklepě a vzpomínali na Evžena, kde asi skončil. A pak přišla ta zima-nezima a my jsme začali maličko doufat, že pokud se želva dobře zahrabala, mohla by snad  tuhle podivnou zimu přežít.

Začátkem března, jsme se pustili do přesazování habrů od terasy, kde se nám jejich bujný růst nehodil, no a pod jedním z nich, nebo spíš vedle něj pod vrstvou kůry, ale jinak docela pěkně zahrabaný, spal spánkem spravedlivých náš želvák Evžen.

Želva vypadala, že žije a tak jsem ji hned odnesla do sklepa do bedýnky ke spící Julii a čekání na jaro a na to, jestli se Evžen po zimě strávené venku probudí jsme si krátili stavbou nového velkého výběhu, ze kterého bude útěk želv prakticky nemožný.

No a 4. dubna jsme spící želvy přestěhovali do zateplené boudy v novém výběhu a čekali až je jarní sluníčko vyláká ven.

Po pár dnech vylezla Julie, která zimu prospala pěkně ve stálé teplotě ve sklepě a dva dny po ní se na sluníčko přišel podívat i mžourající, ještě trochu ztuhlý a ospalý Evžen.

Je to měsíc co jsou želvy venku. Většinu času zatím prospí v boudě, ale když je teplo a slunečno vylezou ven, nahřívají se na sluníčku a víc při chuti je překvapivě ta, která strávila zimu venku.

Takže díky zimě, která nebyla, my máme pořád dvě želvy :) 

Přeji vám krásný květen, tedy u nás to dneska vypadá spíš na začátek dubna a děkuji za vaše zastavení :)

Kocour v koši

Minulý týden jsem trochu pletla z papíru. Je to takový nízký docela velký košíček a ještě než jsem ho stačila natřít ustlal si v něm náš kočičák a móc se mu v něm líbilo a docela ho tentokrát bavilo i focení no podívejte se sami, není to komediant? Za odměnu, že tak pěkně pózoval mu upletu vlastní pelíšek a budu moc zvědavá, jestli se mu v něm bude taky takhle líbit.

A na sluníčku se včera líbilo naší Týně, tak tady je taky jedno psí foto :))

Kočičák Ferda

Dneska vám představím prvního chlupatého člena naší domáctnosti a tím je pětiletý kočičák Ferda a že je to krasavec a manekýn v jedné osobě vidíte sami  :o)))