Stockholm Day 3, 4 + co jsem si koupila?

Ahoj všem! Protože mám ráda dlouhé články se spoustou fotek, rozhodla jsem se smrsknout poslední dva dny ve švédské metropoli do jednoho článku. Důvodem je taky to, že poslední den jsme toho už tolik zajímavýho neviděli, spíš jsme se jen tak procházeli po historickém centru a prošli pár obchodů. Takže doporučuju si před čtením uvařit šálek kafe nebo čaje.

Víte, co vám vyjede jako první, když si na tripadvisoru vyhledáváte co podniknout ve Stockholmu? Číslo 1 je suverénně Vasamuseet. Ačkoli ohlasy jsou plné nadšených výkřiků, nijak zvlášť mě to nelákalo, nebo takto - šla jsem tam spíš ze zvědavosti a taky proto, že přítele to lákalo o poznání více než mě! Jde o muzeum jedné lodi z 18. století, která je narozdíl od desítek jiných z té doby slavná. Čím? Její první plavba byla také tou poslední trvala a pouze pár desítek metrů a poté se potopila.Po více než dvě stě letech byl její vrak vytažen z vody a umístěn do obřího muzea.

Musím ale říct, že ač jsem neměla zrovna vysoká očekávání,  moje vnitřní dítě bylo maximálně uspokojeno. Byla jsem doslova nadšená a hltala všechny expozice a popisky. V muzeu najdete zmapovanou historii lodi od začátku jejího budování až po vytažení vraku a  jeho následnou náročnou údržbu. Mimochodem, díky specifickému klimatu, které je potřeba vytvořit, aby loď byla v maximálním pohodlí, je v muzeu opravdu zima, takže se teple oblečte!

Historické skafandry...creepiness level 1000! Nebo jsem jediná, komu to přijde děsivý?

Model lodi v celé své kráse.

Z fotek to možná tak nevynikne, ale koukat zdola ta tu obrovskou loď - zážitek prostě. Součástí expozice jsou taky různé malby a rekonstrukce. Níže můžete vidět názornou ukázku, jak byla loď pestře vybarvená a pro dokreslení atmosféry se dozvíte také něco o lidských osudech posádky. Mají to vymakaný, postavy vypadají jako živé, přestože samozřejmě spousta informací představují spíše domněnky. 

Jelikož muzeum má asi čtyři patra, strávili jsme tam přes dvě hodiny a jakmile jsme vylezli ven, už se pomalu začal blížit čas oběda. Poučena z minulých dní jsem už nechtěla někde zoufale hladová bloumat, takže jsem si předem našla, kam se půjdeme najíst. Krásná restaurace Blä Porten se nachází v podstatě pár minut pěšky od muzea. Interiér i jídlo jsou takové obyčejné a formou bufetu, zato se mi strašně líbila zahrádka. A také to, že si koupíte kafe a sami si ho dolíváte z konvičky jako známe z amerických filmů. Už jsem psala myslím minule, že tohle kafe je přesně můj šálek :).

Samozřejmě jsme museli ochutnat typické masové kuličky s bramborama a brusinkama. Byla to teda fakt lahůdka, stejně jako ovocná limonáda.

Po dobrém obědě, kafe a dortíku jsme se pěšky vydali směr Djurgarden. Zrovna tam probíhalo něco, což jsem si jakožto neznalec švédštiny samovolně přeložila jako "slavnosti podzimu". Všude spousta lidí, sbírajících drobné kvítky, bludiště, hry pro děcka.

Po chvilce jsme se dostali ke krásným skleníkům, kde bylo možno zakoupit kytky, různé vintage květináče a cibulky od tulipánů,narcisek či hyacintů. Nevím, jestli zde najdu pochopení, ale já tam byla nadšená, jako v ráji. Sice se zatím pořád učím a kdejaká kytka už v mojí péči nepřežila, ale asi to budu mít v sobě. Ta atmosféra mi zkrátka učarovala - všechno tam bylo jednoduše hezký!

Zpátky směrem k centru jsme se vydali okolo vody a kochali se krásnýma barákama v přilehlém okolí. Ten baráček níže je hotová Vila Vilekula! (Jojo, když se řekne Švédsko - co se vám vybaví? Mně Pipi dlouhá punčocha, Děti z Bullerbynu, Ikea a pěkní urostlí chlapi)

Další den jsme zavítali do uliček historického centra Stockholmu - Gamla Stan. Úzké domečky jsou moc roztomilé a některé uličky skutečně až rozkošné, mezi nimi jsou roztroušené malebné a útulné obchůdky s krásnými zbytečnostmi a malé kavárničky. Také už se tu místy nevyhnete davům japonců z foťáky a uličkám přeplněným turisty a obchůdky s typicky kýčovitými suvenýry. Obecně si ale myslím, že co se týče historického centra, má třeba taková Praha daleko více co nabídnout.

  

Stockholm street dogs - fešáci!

Pizza je další sázka na jistotu - byla výborná. Úplně obyčejná a přitom neměla chybu. Zkusím podobnou najít v Brně, Velice nás zaujaly taky těstoviny. Chutnaly tak nějak "česky" - jako od maminky. Ani bych se nedivila, kdyby byl kuchař našinec. Je to hrozně zajímavý, najít v cizí zemi něco, co chutná jako v Česku. A teď už vám jen ukážu pár věcí, které jsem si koupila.

Nejvíc jsem se třepala do Sephory na kosmetiku Marc Jacobs. Nic jsem si ale nevybrala. Možná to bylo taky tím, že jsem si představovala, jak si nechám něco doporučit a bude se mi ochotně věnovat prodavačka. Ani prd, bylo tam celkem živo a musela jsem asi 15 minut systematicky pobíhat po krámě, něž se mi podařilo odchytit prodavačku, protože bez Primed & Poreless pudru jsem fakt odejít nechtěla. Online se shání blbě a chtěla jsem ho už dlouho.

Strašně se mi líbilo v obchodě Gina Tricot. Všechno takové "basic", umírněné barvy a střihy. To mi v našich obchodech chybí, basics kousky jsou buď úplný hadry nebo nesmyslně drahý, nebo se k nim musíte prokousat haldama nějakých šílených kreací. Odnesla jsem si šálu a tričko a to je možná jen dobře, že jsem tam nebyla dýl, líbilo se mi tam více věcí. Dobrá zpráva je, že už za pouhých 5,90 Euro zasílají do Česka.Mají super svetry nebo wrap sukně. Odkaz zde.

Nejlepší džíny na světě? Kdepak Topshop, Hollister. Už mám asi troje, aktuálně jsem si oblíbila modely s vyšším pasem. Cenově vyjdou zhruba na 1200 Kč. Líbí se mi, že narozdíl od 90% džínů pěkně sedí na zadku a neudělá vám z něj rozteklou placku (A jo, jinak vím, že na toto nejsou džíny, ale fitko :)

Bik bok je další pro mě typicky švédská značka. Nic mě nezaujalo, takové Céáčko. Ovšem tahle mikinka byla láska na první pohled, protože je z neuvěřitelně příjemné, měkké látky. 

Možná dobře, že toto u nás není a že jsem díky letadlu měla omezenej prostor v kufru. Tady bych si koupila fakt všechno. Odnesla jsem si utěrky a nejrozkošnější podložky pod skleničky.

Po dlouhé době jsem si koupila dva šampuky z Lush a moje nadšení nezná mezí. Montalbano žlutý pro lesk a v plechovce růžový Jason and the argan oil. Provoní celou koupelnu a mám konečně vlasy opět pod kontrolou!

Tak co, dočetl to někdo až sem? Pokud ano, děkuji a gratuluji, těším se na vaše komentáře!

Jíst Brno vol.2

Ahoj všem,

jak jsem slíbila, dneska vám sepíšu pokračování svého reportu o brněnských restauracích. Jsem moc ráda, že se vám předchozí článek líbil. No nebudu vás napínat a hned ze startu se s vámi podělím o zážitek z nejlepšího burgeru.

Pablo Escobar na Minské

Je stylová hospůdka, pravda, není v úplném srdci města, ale i tak jste tam z České šalinou tak za 10 minut. Restaurace je laděna do jihoamerického stylu - škoda, že nemám fotky interiéru, je to tam vážně moc pěkné a útulné a zároveň nic přehnaného. Kromě burgerů jsou v nabídce mimo jiné taky vynikající rumy a pokud máte jen malý hlad, doporučuju rozpečený hermelín - aneb jak lze úplně jednoduše udělat z obyčejného hospodského jídla mňamku. A teď už k burgeru. Vynikající od housky přes náplň a omáčky až k masu. Od nich jsem okoukala boží trik, který teď z úspěchem praktikuju i na domácí grilovačky - doprostřed burgeru zaplácat oříšek bylinkového másla. Po tepelné úpravě se máslo krásně rozteče ještě podpoří šťavnatost. A i když na to nevypadají, domácí hranolky byly také lahůdka, stejně jako coleslaw. Měli jste tu někdo burger? Také jste byli tak nadšení jako já?

Tohle je jen tak mimochodem, ale ve Frutissimu ve Vaňkovce mají naprosto nejlepší zmrzku, co jsem kdy jedla - dala jsem si s příchutí slaný karamel a kopeček za 25 kaček opravdu stál za to. Slanej karamel je moje postižení, můžu se po něm utlouct. Jen škoda, že tuto vášeň nesdílí i moje okolí. Pak to dopadá tak, že jsem sama snědla půlku mrkvovýho dortu s polevou ze slanýho karamelu. Už jsem vám říkala, že mám chuť na slanej karamel?

Kabaret Špaček na Kopečné

Tohle je taky naše srdcovka. Ať tu máte i názor chlapa, ten můj tvrdí že prý mu nejvíc chutnají burgery tady. No, jsou taky luxusní, pravda, ale pro mě je top Escobar. Každopádně pokud bych měla vypíchnout top 3 burgery, co jsem v Brně jedla, tak by to byl Escobar, Immigrant a tento. Vraťme se ale ke Kabaretu. Jedla jsem tu asi nejlepší polívku svýho života - asijskou kuřecí polévku s rýžovými nudlemi, koriandrem, chilli a zázvorem, kterou si od té doby dělám i doma. Jsou pověstní tím, že prý nemají mražák, takže vše vaří z čerstvých surovin a nemají stoleté železné zásoby alias neidentifikovatelné kostky v mražáku, sem tam hranolka...Místo hranolek tedy dostanete opečené brambory, což ale vůbec nevadí. Mají tu i výborné saláty a jen tak k pivu zapečené nachos. Podnik se nachází v klidné části města hned pod Šilingrákem, posezení na zahrádce je proto velmi příjemné. Vyzdvihla bych taky jejich domácí limonády - dnes je dělá kde kdo, ale zdá se mi, že oni byli jedni z prvních s tak širokou nabídkou a třeba lipová nebo kopřivová je fakt mňamka.

Záhrada café na Údolní

Ne, nemám tam překlep, fakt je to Záhrada. Náš oblíbenej podnik na holčičí dýchánky. Mají tu kromě denního menu, obsahujícího zpravidla aspoň jedno bezmasé jídlo, také široký výběr různých dobrot typu palačinky, slané omelety, saláty s domácím pestem, polévky a neokoukaná bezmasá jídla. Opravdu děkuji dnešní době, že už minimálně v Brně bezmasé jídlo nerovná se smažák. Mají tu výborný salát s kozím sýrem a sladkou balzamikovou redukcí, rovněž jsem odtud odkoukala tip na čočkovou sekanou s ořechy a datlemi. Tato kombinace by mě jen tak nenapadla, přitom to byla strašná dobrota. Samozřejmostí jsou různé domácí limonády, dobré pivo a hlavně posezení na úžasné zahrádce s milou obsluhou. V prostorách zahrádky si taky sami pěstují bylinky, nábytek z palet...mě se tento styl líbí a cítím se tu vskutku útulně. 

Cukrářství Martinák na Slovákové

Bývalý kamioňák, který snil o vlastní cukrárně a sen si splnil? Po přečtení tohoto článku mi bylo jasné, že tam musím. Tady bude recenze nejspíš neobjektivní - jsem člověk, co sežere vše sladké, co před ním neuteče. Takže nevím, co vám budu vykládat. Ale kremrole (fuj, to je hnusný slovo, u nás se tomu říká prostě trubičky) a žloutkové věnečky boží. Makronky jsou už asi taková klasika, tak moc nevím, co k nim říct...ale chutnaly mi všechny. Nejvíc nečekaně ta se slaným karamelem. Jinak cukrárna je malinkatá, pokud chcete kafe a zákusek na místě, dáte si je tam spíše v bufetovém stylu, každopádně v útulném malinkatém interiéru. Já doporučuju vzít si zákusky s sebou a jít si je sníst někam do parku.

Padowetz 

Hospoda přímo v srdci víru nočního Brna - na hlaváku. Schválně, kdo si ještě pamatuje, jaká putyka to dřív byla a kdo tam jako já nejednou klimbal usrkávajíc poslední pivo poté, co si tam našel útočiště, když mu ujel rozjezd? Pro nebrněnské = to jsou noční autobusy. Prý máme rozjezdy jen u nás v Brně, každopádně je to super věc. Pokud se nemýlím, pak to bylo jednu dobu zavřené a teď to celkem nedávno celé zrekonstruovali, aby mohla vzniknout moderní, příjemná hospoda s pěkným výhledem. Z dálky, přes sklo a když nevidíte tu verbež kolem a necítíte ten smrad, vypadá totiž historická budova Hlavního nádraží moc pěkně. Ale teď už k restauraci - nenadchla mě. Ochutnala jsem tam několik typicky hospodských jídel a ani jedno mě teda ze židle nezvedlo. Pokud budete mít chuť na takovou tu klasiku, nacpat si pupek něčím mastným a spláchnout to dobrým pivem, doporučuji jít ke Stopkům. Sice známé, profláklé a relativně drahé, ale tam mě ještě nikdy nezklamali.

U Tesaře na Grmelově

Svoje tipy uzavřu rovněž spíše hospodsky. Protože přeci jsem princezna, vole. Podnik se nachází taky malinko dál od centra (ale opět, šalinou z Hlavasu do 10 minut), v klidné lokalitě. Má velkou zahrádku, nazvat ji klidnou se ale neodvážím, často tu bývá plno a obsluha bravurně kličkuje mezi bandou dětí, řítících se mezi stoly na odrážedlech. Ale proti gustu - já své chlupaté děcko ostatně také beru s sebou :-). Jen pro představu, že všechny mnou předem zmíněné podniky jsou spíše takové malé či menší útulné hospůdky. Co se mi tu líbí, je to, že kombinují "klasika hospodskou kuchyni" s moderními prvky a taky samozřejmě mají dobré pivo, dokonce si u jednoho z pivovarů kousek od Brna nechali udělat svůj speciál. Burger byl fajn a rozhodně mě mile překvapil, protože jsem od něj moc nečekala. Moc dobré mají i různé saláty a líbí se mi, že si tu zpravidla vyberete i bezmasé jídlo, v létě nechybí venkovní grilování. Pro mě je to příjemná, klasická hospoda, která ale nemá punc omšelosti zaseklé někdy v polovině devadesátých let s kuřetem s broskví jako perlou kuchařova umění.

Tak, a je konec:) Co na to říkáte? Myslím, že brzy vyrazím zase někde "jíst Brno", protože mě článek moc bavil. Mimochodem, 18-21. září budou v Brně na Svoboďáku zase slavnosti jídla, takže to se určitě přijdu pěkně nadlábnout. A kde chutná vám?

PS: Díky parnému létu a tím pádem zvýšené konzumaci piva jsem si přes léto vypěstovala pěknej pivní pupek. A taky pivní zadek, to máme jen my holky, víme? Takže pryč s tím a na podzim mě uvidíte spíš někde v hospodě typu salátovej svět.

Jíst Brno vol. 1

Ahoj všem!

Před nějakou dobou mě napadlo, že když si beztak všechna jídla v restauracích fotím, mohla bych sepsat článek o mých více či méně oblíbených místech v Brně. Přeci jen pořád čítávám podobné články od pražských blogerek a moc se mi líbí, i když se mi jen tak nepoštěstí zmiňované podniky navštívit. Fotky jsou z telefonu, často i při umělém světle, takže esteticky to nebude zrovna top zážitek, ale i tak vám doporučuju si ke čtení vzít menší svačinku, já při třídění fotek dostala pořádnej hlad. Název restaurace je vždy klikací s odkazem na jejich webovky.

Annapurna na Josefské

Moje oblíbená indická restaurace v Brně. Nenechte se odradit tím, že vchod je velmi nenápadný a interiér ve sklepních prostorách poněkud ošuntělý. To jídlo vážně stojí za to. Obsluha je příjemná, někdy malinko laxní, ale celkově se v restauraci i přes to všechno cítím moc dobře. A už jsem říkala, že to jídlo vážně stojí za to? Mají nejlepší naan placky a z jídel mi chutnalo úplně všechno co jsem tam ochutnala, nejvíc asi Chicken tikka masala. Pokud neznáte, určitě doporučuju!

Bar, který neexistuje na Dvořákové

Je to s podivem, ale já tento kultovní brněnský podnik navštívila teprve nedávno. Interiér je boží, úžasnej bar - takovej retro styl mám moc ráda a oceňuju hlavně taky pěkně zařízené toalety. Jsem asi cíťa, ale za nepěkné sociální zařízení má u mě restaurace vždy hodně bodů dolů. Mají obrovský výběr koktejlů, které jsou naprosto vynikající. Když se řekne koktejl, vybavím si přeslazenou hrůzu s umělým sirupem a barevným deštníčkem, když jsem ale ochutnávala od všech kámošek, byla jsem více než mile překvapená. Já jsem pro jistotu upíjela pivo, které měli taky fajn. A ještě bych vyzvdihla moc milou obsluhu. Zklamáním byl ale burger. V několika foodie recenzích jsem na něj dostala doporučení, někde se dokonce zmiňovaly o výborných domácích hranolkách. No, sníst se to dalo, ale ani jednoho nás to moc neuchvátilo. Určitě si sem ráda zajdu na vynikající koktejl, ale burger si znova dávat nebudu.

Dvorek pod Petrovem

Můj favorit. Sice to tu není na večeři, ale mají jen chuťovky k pivu a vínu (velký výběr dortíčků a nějaká ta slaná dobrota - já si dala špenátový quiche). Posezení je ale v neuvěřitelně krásném a klidném prostředí s výhledem do farní zahrady a samotná zahrádka je do detailu útulně zařízená. Ani se nedivím, že se tu pořádají taky svatby, místo je vážně krásný. Chodíme tam kvůli pohodovému posezení a výbornému vínu. Což je často v brněnských hospodách problém a vzhledem k tomu, že jsme metropolí vinařského kraje, celkem ostuda.

Gusto Vivobene na Běhounské

Když jsem po mé tragické zkušenosti s rozvozem pizzerie La Patas dostala doporučení na Carbonary v této restauraci, vyrazili jsme je tam tedy při nejbližší příležitosti vyzkoušet. Naprosto jsem se zamilovala do jejich solničky a pepřenky a tohle asi potřebuju doma! Zahrádka je na rušné ulici, takovej průchoďák, ale co už. Pokud si nedám v restauraci pivo, dám si limonádu..a nebo víno. Malinová limonáda mě příliš neoslovila, zato víno vynikající. Dali jsme si na doporučení obsluhy, malinko jsem pak mrkala při pohledu na účet,kdy si účtovali asi 70 Kč za deci! Příště si víno vyberu raději z lístku :-). V restauraci si těstoviny sami vyrábějí a musím říct, že byly opravdu luxusní. Já si je dala s omáčkou Carbonara a přítel se sušenými rajčaty a oba jsme si pochutnali. Nejvíce nás ale nadchl salát s kozím sýrem, malinovou omáčkou, sušenými rajčaty a kapary. Shodli jsme se, že je to snad nejlepší salát, co jsme jedli.

The Immigrant pub na Veveří

Tato hospůdka je proslavená zejména díky pravidelně konaným pub quizům a po Brně už poměrně profláklý podnik. Založil ji opravdickej Američan, žijící v Česku - rozhodl se pověsit na hřebík práci v kanclu a ukázat brňákům, jak se dělají pořádný burgery. Jejich prý velmi oblíbený pulled pork jsem zatím neměla příležitost ochutnat - nicméně i ty hovězí mnou ochutnané opravdu stály za to. Vynikající bulka, omáčky i maso. Hranolky byly taky super. Jestli mi tam něco chybělo ke štěstí, tak nějakej přílohovej salátek, protože já jím zeleninu ráda snad ke všemu. V restauraci točí jak Guinesse, tak piva z menších pivovarů, Polička je dle mého názoru snad nejlepší pivo poslední doby a doporučuji ochutnat tako Matušku. Jo, mám hodně ráda pivo. Musím říct, že burgery z Immigranta se u mě drží v žebříčku na top pozicích.

Myfood na Holandské

Restaurace Myfood se nachází malinko mimo centrum v kancelářském komplexu Spielberk Office. Funguje od snídaní po večeře jako taková "lepší vývařovna", se sofistikovaným způsobem objednávání jídla přes tablety. Přes den si kromě stálé nabídky salátu, burgerů, těstovin a koláčů, můžete vybrat ze dvou meníček a jednoho tipu dne, což je vždy jídlo kolem 2 stovek, podle mě až skandálně předražené. Musím přiznat, že tahle recenze bude trošku zaujatá - ale opravdu nemám ráda, když někdo parazituje na ochotě lidí připlatit si za kvalitu, ať už z etických či jiných důvodů - viz nedávná kauza Sklizeno vs. imaginární Ježkův statek. A Myfood je jeden z podniků, kde to také dost pociťuju. Jednak jsou podle mě ceny dost napálené, a to ještě u dost věcí za dobu svého  (podotýkám krátkého) fungování znatelně zvedli cenu a zároveň zmenšili balení, jako WTF. Přála bych si, aby existoval obchod, kde by neprodávaly kromě zdravých věcí také sračky plné palmového oleje apod. Ráda bych jednou šla do obchodu, kde se nebudu muset koukat na složení u každé kraviny - nedávno jsem ve spěchu takto koupila "ručně vyráběnou super kvalitní čokoládu" s barvivem např. E120 (nebezpečné éčko aneb namletí červení broučci) 90 gramů za 70 kč. Bohužel, vím, že mám číst etikety, ale tohle si fakt nepředstavuju na pultě obchodu, který prodává "kvalitní potraviny" a také velmi kvalitně větrá naši peněženku. Ale jo, holt podle legislativy v pořádku.

A teď už k jídlu. Ono to vypadá, že jím furt jenom burgry, ale není to tak - maso jím víceméně jen o víkendu a přes týden si vařím zdravé variace na téma zelenina tisíckrát jinak. Na burger z Myfoodu jsem se těšila, nebyl špatný, ale bohužel zase tak trošku zklamání. Půlka ingrediencí byla totiž už vystydlá (pracují na principu fast foodu a předdělávají si jednotlivé suroviny dopředu a pak je mají pod takovým típ "teplosvětlem"). Určitě strávníky neurazí, ale podle mě vůbec nenadchne, Caesar salát také průměrný a celkem fajn, ale zato na pohankové galetě s vajičkem jsem si velmi pochutnala, A těstoviny s rajčaty, parnazánem a červenou cibulí byly jedny z nejlepších, co jsem jedla. Meníčka jsou taky takové střídavě polojasno. 

Dejte  mi vědět, co na takový článek říkáte? Vzhledem k tomu, jaký elaborát jsem vytvořila, a to jsem teprve v půlce seznamu restaurací, o kterých jsem se vám chtěla zmínit - rozhodla jsem se, že článek rozdělím na dvě půlky. Příště se dozvíte, co považuji já za nejlepší burger v Brně, představím vám naši snad nejoblíbenější restauraci a také dám pár tipů, kam zajít na sladkou dobrůtku. Kde nejvíce chutná vám?